Americký vědec Karl Deisseroth oznámil svým dětem, že získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Zprávu jim sdělil doma po telefonátu ze Stockholmu, kterým se dozvěděl o rozhodnutí Nobelova výboru. Reakci jeho dvou dcer a syna zachytily snímky a video zveřejněné Stanfordovou univerzitou, kde Deisseroth působí.
Na záběrech nejprve informuje své dcery Sophie a Emmu. Dívky na zprávu reagují překvapením a vrhnou se otci do náruče. Později Deisseroth sdělí novinu také synovi Hudsonovi, který je v pyžamu. Po krátkém nevěřícném úžasu svého otce obejme. „Děkuji, že jste při mně stáli a věřili mi,“ řekl podle zveřejněného záznamu své rodině.
Podle agentury AP se Deisseroth o ocenění dozvěděl v pondělí 5. října 2026 krátce po půlnoci. Telefonát nejprve zmeškal, následně však Nobelův výbor kontaktoval jeho manželku, neurovědkyni Michelle Monje-Deisseroth. Vědec poté několik hodin hovořil s novináři, kolegy a dalšími gratulanty. Mezi povinnostmi spojenými s nečekanou pozorností ale podle AP stihl také připravit dětem svačiny do školy.
Ocenění za výzkum mozku
Deisseroth se o Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dělí s německými vědci Peterem Hegemannem z Humboldtovy univerzity v Berlíně a Georgem Nagelem z Würzburské univerzity. Výbor trojici ocenil za objevy, které vedly k rozvoji optogenetiky. Tato metoda umožňuje pomocí světla zapínat nebo vypínat aktivitu jednotlivých nervových buněk v živém mozku.
Optogenetika využívá světlocitlivé bílkoviny, které lze do nervových buněk vpravit genetickými metodami. Vědci pak mohou světelnými impulzy sledovat nebo ovlivňovat činnost konkrétních buněk a nervových okruhů. Technologie podle Stanfordovy univerzity poskytla výzkumníkům nový nástroj ke studiu fungování mozku, chování a některých neurologických a psychiatrických onemocnění.
Karl Deisseroth je profesorem bioinženýrství a psychiatrie a behaviorálních věd na Stanfordově univerzitě. Na této škole získal doktorát z neurověd i lékařský titul a v roce 2004 tam založil vlastní laboratoř. Vedle vědecké práce se věnuje také psychiatrii. Stanford ve svém materiálu uvedl, že jeho výzkum pomohl otevřít nové možnosti při zkoumání složitých mozkových procesů a hledání léčby pro pacienty s neuropsychiatrickými poruchami.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.