Akutní virová infekce nemusí skončit ve chvíli, kdy organismus virus zlikviduje a odezní příznaky. Studie na myších ukázala, že infekce může zanechat dlouhodobé změny ve slezině a zhoršit schopnost imunitního systému reagovat na nové podněty. Očkování provedené před infekcí těmto změnám v pokusu zabránilo.
Výzkum vedli vědci z Infection Biology Laboratory na Universitat Pompeu Fabra. Výsledky zveřejnili v časopise Cell Death & Disease pod názvem Temporal lymphatic tissue destruction and impairment of de novo T cell responses after an acute virus infection. Autoři sledovali, co se s imunitním systémem zvířat děje po prodělané akutní virové infekci, tedy poté, co už virus nebyl hlavním bezprostředním problémem.
Nejvýraznější změny zaznamenali ve slezině, orgánu, který se podílí na koordinaci imunitní obrany a filtraci krve. V její tkáni se objevila fibróza, tedy nahromadění vazivové tkáně připomínající jizvení. Současně se narušilo běžné uspořádání imunitních buněk. To může ztěžovat jejich vzájemné kontakty potřebné ke spuštění účinné obranné reakce.
Výzkumníci se zaměřili také na T lymfocyty. Jde o bílé krvinky, které mimo jiné rozpoznávají infikované buňky a pomáhají řídit takzvanou adaptivní imunitu, tedy cílenou obranu vytvořenou proti konkrétnímu původci. U myší po infekci byla podle studie oslabena schopnost vytvářet nové T buněčné odpovědi při setkání s dalšími podněty. Zvířata tak sice původní infekci zvládla, jejich imunitní systém však podle výsledků nefungoval zcela stejně jako před ní.
Další část pokusu porovnávala zvířata, která byla před infekcí očkována, s neočkovanými myšmi. U očkovaných jedinců se popsané změny sleziny ani porucha funkce T buněk neobjevily. Struktura sleziny zůstala zachována a reakce T lymfocytů se podle zprávy podobaly reakcím u zvířat, která infekci neprodělala.
Výsledky naznačují, že vakcinace může v myším modelu chránit nejen před bezprostředním průběhem infekce, ale také před některými pozdějšími zásahy do fungování imunitního systému. Studie však neprokazuje, že stejný mechanismus a stejně dlouhé následky existují u lidí. Zkoumání se uskutečnilo na myších a nelze z něj přímo vyvozovat, že běžné virové infekce u člověka vždy způsobují trvalé poškození imunity nebo že očkování takovým následkům zabrání za všech okolností.
Práce podle autorů otevírá otázku, zda se podobné změny mohou podílet na dlouhodobých důsledcích některých infekcí a jak přesně souvisí s intenzitou imunitní reakce. Pro další výzkum bude důležité ověřit, zda se nález potvrdí i u lidí a zda se rozsah změn liší podle konkrétního viru, průběhu infekce nebo předchozí imunity.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.