Vlny veder si v řadě zemí vybírají více obětí mezi ženami než mezi muži. Výzkumníci ale upozorňují, že za tím nemusí stát především rozdíly v ženském a mužském těle. Významnější roli mohou mít věk, zdravotní stav, pracovní podmínky, dostupnost klimatizace a možnost během horka odpočívat, uvedla Deutsche Welle.
Ženy jsou mezi oběťmi horka často zastoupeny výrazněji zejména ve vyšších věkových skupinách. Dožívají se v průměru vyššího věku než muži, a tvoří proto větší část populace nejstarších lidí. Právě starší lidé patří k nejzranitelnějším skupinám, protože jejich organismus hůře reguluje tělesnou teplotu a častěji trpí nemocemi srdce, cév nebo dýchacího ústrojí.
Analýza zveřejněná v časopise Nature Medicine odhadla, že během léta 2022 zemřelo v Evropě v souvislosti s vysokými teplotami 61 672 lidí. Přibližně 63 procent z nich byly ženy. Rozdíl byl podle studie nejvýraznější u lidí starších 80 let. Výsledky se ale mezi zeměmi a věkovými skupinami liší a některé výzkumy naopak nacházejí vyšší riziko u mužů.
Systematický přehled studií zveřejněný v European Journal of Public Health ukázal, že většina zkoumaných prací zaznamenala po započtení věku vyšší riziko úmrtí u žen. Autoři zároveň upozornili, že důkazy nejsou jednotné a že výsledky může ovlivňovat způsob, jakým státy evidují úmrtí související s horkem. Přímé úmrtí na úpal tvoří jen část celkové bilance. Vysoké teploty mohou zhoršit chronické onemocnění a jako příčina smrti se pak v dokumentaci nemusí objevit.
Podle odborníků citovaných Deutsche Welle není při zvládání horka rozhodující samotné biologické pohlaví. Důležitějšími faktory jsou mimo jiné věk, tělesná velikost, fyzická kondice a míra zvyklosti na teplo. Výzkumníci také připomínají, že muži častěji pracují venku nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, což může jejich riziko zvyšovat. V některých statistikách proto muži umírají častěji na akutní přehřátí, zatímco ženy mohou být více zastoupeny mezi lidmi, u nichž horko zhorší již existující nemoc.
Rozdíly mohou souviset také s podmínkami každodenního života. Ženy častěji pečují o děti, seniory nebo nemocné příbuzné a nemusí mít možnost práci přerušit, vyhledat chladnější místo či dostatečně pít. Riziko zvyšuje i bydlení bez účinného chlazení, energetická chudoba a sociální izolace. U starších žen žijících samostatně může být problémem také to, že pomoc okolí přijde pozdě.
Odborníci proto doporučují, aby opatření proti horku necílila jen na jednu skupinu podle pohlaví. Měla by zohlednit především věk, zdravotní stav, bydlení, pracovní zátěž a dostupnost péče. Patří k nim včasná varování, kontrola osaměle žijících lidí, možnost přestávek pro pracovníky v horku a dostupná místa, kde lze teplotu bezpečně přečkat.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.