Voyager 1 se blíží k hranici jednoho světelného dne

Voyager 1 se blíží k hranici jednoho světelného dne

Americká sonda Voyager 1 se ve středu 18. listopadu dostane do vzdálenosti jednoho světelného dne od Země. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) bude v 5:16:07 východoamerického času vzdálena přibližně 25,9 miliardy kilometrů. Půjde o další rekord v téměř padesátileté cestě zařízení, které je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem.

Světelný den není časový údaj, ale jednotka vzdálenosti. Označuje dráhu, kterou světlo urazí za 24 hodin. Signál vyslaný ze Země proto bude k Voyageru 1 cestovat celý den a odpověď, pokud ji sonda odešle, dorazí nejdříve za další den. Běžná komunikace s přístrojem tak bude mít přibližně dvoudenní zpoždění.

Sonda vypuštěná v roce 1977 stále pracuje

Voyager 1 odstartoval 5. září 1977, krátce před svou sesterskou sondou Voyager 2. Obě zařízení měla původně zkoumat především vnější planety Sluneční soustavy. Voyager 1 proletěl kolem Jupiteru a Saturnu, zatímco Voyager 2 později navštívil také Uran a Neptun. Právě průlety kolem planet sondám poskytly gravitační urychlení, které jim umožnilo pokračovat do vzdálených oblastí vesmíru.

Voyager 1 v roce 2012 jako první lidský výtvor překročil heliopauzu, hranici oblasti, v níž převládá vliv slunečního větru a magnetického pole Slunce. NASA uvádí, že spolu s Voyagerem 2 jde o jedinou sondu, která nyní přímo zkoumá mezihvězdný prostor. Obě mise přinášejí údaje o částicích a magnetických polích mimo ochrannou bublinu vytvořenou Sluncem.

Stárnutí sondy se ale projevuje na jejím provozu. Voyager 1 získává energii z radioizotopových termoelektrických generátorů, jejichž výkon postupně klesá. NASA proto v posledních letech vypíná některé přístroje a další systémy, aby prodloužila životnost zbývající části mise. V říjnu úřad informoval, že po krátkém výpadku komunikace se podařilo spojení obnovit a sonda pokračuje v letu rychlostí zhruba 61 000 kilometrů za hodinu.

Součástí obou sond je také takzvaná Zlatá deska, na níž jsou zaznamenány zvuky, obrazy, hudba a pozdravy ze Země. Voyager 1 navíc proslul snímkem Země známým jako „Bledě modrá tečka“, který pořídil v roce 1990 ze vzdálenosti přibližně šesti miliard kilometrů. Jeho kamera byla následně vypnuta a sonda dnes už Zemi nefotografuje. NASA plánuje blížící se rekord připomenout veřejnou akcí, při níž mají lidé po setmění 17. listopadu vysílat světelný signál v Morseově abecedě se zkratkou VGR, používanou pro misi Voyager.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek