Výběr šéfa Lesů ČR odhalil slabiny nominačního zákona

Výběr šéfa Lesů ČR odhalil slabiny nominačního zákona

Výběr generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky provázely podle protikorupčního spolku Oživení nedostatky, které ukazují spíše na potřebu zpřesnit nominační zákon než jej zrušit. Organizace kritizuje zejména utajení jmen uchazečů, omezenou veřejnou kontrolu výběrových kritérií a krátkou lhůtu pro podání přihlášek.

Ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení po odvolání Dalibora Šafaříka v lednu 2026. Do soutěže se přihlásili čtyři lidé. Ministerstvo jejich jména nezveřejnilo s odkazem na ochranu osobních údajů. Podle dřívějších informací médií mezi uchazeči figurovali bývalý generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček, výrobně-technický ředitel podniku Libor Strakoš a další manažeři spojení se státním lesnickým sektorem.

Vojáček nakonec ve výběrovém řízení zvítězil. Výběrová komise jej označila za nejvhodnějšího kandidáta a ocenila jeho odborné znalosti i zkušenosti s řízením rozsáhlé organizace. Do funkce byl uveden 20. února 2026. Podle ministerstva má podnik mimo jiné řešit obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, obchodní politiku se dřevem a adaptaci na klimatickou změnu.

Krátká lhůta a omezená kontrola

Oživení upozornilo, že oznámení výběrového řízení bylo zveřejněno nejméně po dobu deseti pracovních dnů, jak stanoví nominační zákon, samotní zájemci však podle spolku dostali na podání přihlášky jen osm pracovních dnů. Organizace to považuje za problém, protože tak krátký termín omezuje možnost oslovit širší okruh odborníků a manažerů.

Nominační zákon z roku 2019 upravuje postup při obsazování řídících a dozorčích funkcí ve společnostech s majetkovou účastí státu. Stanovuje například požadavky na odbornou praxi, vzdělání, důvěryhodnost a manažerské předpoklady. Výběrová komise má podle zákona posuzovat, zda uchazeči tyto podmínky splňují. Smyslem pravidel je omezit nahodilé nebo čistě politické nominace.

Podle Oživení ale současná úprava neřeší dostatečně zveřejňování podrobných kritérií, odůvodnění rozhodnutí komise ani rozsah informací, které mají být veřejné po skončení řízení. Z analýzy tak podle organizace vyplývá, že problémem není samotná existence nominačního zákona, ale jeho nedodržování a mezery v jeho nastavení.

Oživení zároveň zpochybnilo veřejné zdůvodnění odvolání předchozího ředitele. Ministerstvo jako jeden z důvodů uvádělo vysoké ceny dřeva. Organizace poukázala na to, že v dostupných strategických dokumentech Lesů ČR nebylo zajištění levného dřeva uvedeno jako hlavní úkol podniku. Podle Českého statistického úřadu a dalších veřejných institucí má přitom vývoj cen dřeva dopad nejen na zpracovatele, ale také na stavebnictví a navazující průmysl.

Výběr Vojáčka tak podle spolku ukázal, že pravidla pro obsazování vedení státních podniků potřebují větší otevřenost. Zveřejňování jmen kandidátů však musí současně respektovat ochranu osobních údajů. Klíčové proto bude přesně vymezit, které informace se zveřejňují, jak dlouhá má být lhůta pro přihlášky a jak má komise své rozhodnutí odůvodnit.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek