Zelená ekonomika může brzdit oteplování, sama nestačí

Zelená ekonomika může brzdit oteplování, sama nestačí

Myšlenka zeleného růstu vychází z předpokladu, že ekonomika může dál prosperovat, aniž by rostla spotřeba fosilních paliv a tlak na životní prostředí. Firmy i státy do ní zahrnují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektrifikaci dopravy, energetické úspory, recyklaci a technologie s nižšími emisemi. Podle německé stanice Deutsche Welle může takový model spojit hospodářský rozvoj s postupným snižováním emisí skleníkových plynů.

Proměna už v některých oblastech probíhá. Náklady na solární a větrnou energetiku i bateriová úložiště v posledních letech výrazně klesly a obnovitelné zdroje se staly jedním z hlavních směrů nových energetických investic. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že elektrifikace může omezit spotřebu ropy, plynu a uhlí například v dopravě, vytápění nebo průmyslu. Podmínkou je ale rychlejší výstavba sítí, dostatek úložných kapacit a stabilní pravidla pro investory.

Zelená ekonomika podle zastánců nepřináší jen klimatický přínos. Investice do čisté energetiky, modernizace budov nebo veřejné dopravy mohou vytvářet pracovní místa a snižovat závislost zemí na dovozu fosilních paliv. Přínosem je také čistší ovzduší a nižší zdravotní náklady. V chudších zemích však přechod naráží na nedostatek kapitálu, slabou infrastrukturu a vyšší náklady na financování. Rozdíly mezi státy proto patří k hlavním sporům mezinárodních klimatických jednání.

Růst emisí se zatím nezastavil dost rychle

Aktuální údaje zároveň ukazují limity dosavadního pokroku. Program OSN pro životní prostředí ve zprávě Emissions Gap Report 2026 uvedl, že svět překročí hranici oteplení 1,5 stupně Celsia a bude se muset pokusit o co nejrychlejší návrat pod tuto úroveň. K tomu by bylo nutné výrazně urychlit pokles emisí. Současné politiky podle zprávy nedokážou zajistit dostatečně rychlou změnu, přestože rozvoj obnovitelných zdrojů a některá klimatická opatření už přinášejí výsledky.

Samotné zvyšování efektivity proto nemusí stačit. Pokud levnější a účinnější technologie povedou k celkovému růstu spotřeby, mohou část úspor vymazat. Zelený růst musí podle odborných institucí doprovázet omezení těžby a spalování fosilních paliv, ochrana lesů, snížení emisí metanu a změny v průmyslu, zemědělství i dopravě. Důležitou roli mají také uhlíkové ceny, veřejné investice a pravidla, která zabrání přesouvání emisně náročné výroby do zemí s mírnější regulací.

Podle agentury Reuters i dalších mezinárodních zdrojů se na klimatických jednáních stále více mluví o elektrifikaci a čistých technologiích, zároveň však přetrvává spor o financování a o to, kdo ponese náklady transformace. Zelená ekonomika tak může pomoci emise výrazně snížit a časem podpořit i odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Sama o sobě ale klimatickou změnu neobrátí. Rozhodující bude, zda hospodářský růst skutečně přestane být spojen s růstem spotřeby fosilních paliv a zda se změny uskuteční v potřebném měřítku a tempu.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek