Plánované úpravy důchodového systému otevírají znovu otázku jeho dlouhodobého financování. Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení slíbila zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovit valorizaci, která vedle inflace zohlední polovinu růstu reálných mezd. Počítá také se zavedením věkově podmíněných valorizací pro lidi starší 80 let. Jde o odlišný směr než reforma schválená v roce 2024, jejíž součástí bylo postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let a pomalejší růst nově přiznávaných penzí.
Dosavadní změny se zavádějí postupně. Od roku 2026 se například snižuje podíl výdělků započítávaných do první redukční hranice při výpočtu nového důchodu a procentní sazba za každý rok pojištění má postupně klesnout z 1,5 na 1,45 procenta výpočtového základu. Redukční hranice jsou pásma, podle nichž stát při výpočtu penze zohledňuje předchozí příjmy. Reforma rovněž upravila pravidla předčasných důchodů, minimálních penzí a nároků pracovníků v rizikových profesích. Přehled účinných opatření zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí. ([mpsv.gov.cz](https://mpsv.gov.cz/hlavni-zmeny-v-duchodovem-pojisteni-schvalene-v-roce-2024))
Dopad na schodek penzijního systému
Národní rozpočtová rada ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí za rok 2025 uvedla, že souhrn takzvané malé a velké důchodové reformy zlepšuje v nejhorším období na přelomu 50. a 60. let saldo penzijního systému zhruba o 2 procentní body HDP. Pokud by byla všechna reformní opatření z minulých let anulována, deficit důchodového systému by podle projekce dosahoval téměř čtyř procent HDP. Při zachování obou reforem by se měl snížit přibližně k 1,5 procenta HDP. ([rozpoctovarada.cz](https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/zprava-nrr-o-dlouhodobe-udrzitelnosti-verejnych-financi-2025/))
Největší dopad má podle samostatné studie rady úprava důchodového věku. Ta může zlepšit saldo penzijního systému až o 2,1 procenta HDP. Nižší zápočet příjmů do první redukční hranice přispívá až 0,8 procenta HDP a pomalejší valorizace již vyplácených důchodů maximálně asi 0,5 procenta HDP. Studie upozorňuje, že náklady reformy v podobě nižších budoucích nároků a pozdějšího odchodu do penze nesou hlavně generace narozené od poloviny 70. let minulého století. ([rozpoctovarada.cz](https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/informacni-studie-dopady-duchodove-reformy-na-stabilitu-a-udrzitelnost-verejnych-financi-v-dlouhem-horizontu/))
Vláda zatím nepředložila kompletní návrh, který by všechny avizované zásahy do systému spojil. V červenci ministr práce Aleš Juchelka uvedl, že první část důchodových změn má kabinet projednat během letních měsíců. Zaměřit se má na věkově podmíněné valorizace a na vyšší motivaci pro pracující důchodce. Programové prohlášení vlády vedle stropu 65 let počítá také s automatickým zvýšením důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu za každý odpracovaný rok v penzi. ([vlada.gov.cz](https://vlada.gov.cz//cz/vlada/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-224629/?utm_source=openai))
Dluhová brzda v projekci
Rozpočtová rada ve své dlouhodobé projekci nehodnotí pouze penze. Zahrnuje také zdravotnictví, obranu a další výdajové tlaky spojené se stárnutím populace. V základním scénáři, který zohledňuje reformy penzí, by dluh sektoru veřejných institucí na konci padesátiletého horizontu dosáhl 178 procent HDP. Takzvaná dluhová brzda, tedy zákonná hranice veřejného dluhu ve výši 55 procent HDP, by byla podle této projekce dosažena v roce 2037. Jde o modelový dlouhodobý výhled, nikoli o prognózu konkrétního vývoje státního dluhu v jednotlivých letech. ([rozpoctovarada.cz](https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/zprava-nrr-o-dlouhodobe-udrzitelnosti-verejnych-financi-2025/))
Aktuální úroveň zadlužení je výrazně nižší. Ministerstvo financí ve fiskální prognóze z května očekává, že dluh vládních institucí po loňských 44,3 procenta HDP letos vzroste na 45,6 procenta HDP. Pro rok 2029 ministerstvo předpokládá podíl 50,2 procenta HDP. Dlouhodobá projekce Národní rozpočtové rady ale ukazuje, že vedle běžného rozpočtového hospodaření budou veřejné finance zatěžovat zejména demografické změny, růst zdravotních výdajů a vyšší náklady na obranu. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/assets/attachments/2026-05-29_Fiskalni-prognoza-kveten-2026.pdf?utm_source=openai))
Legislativní proces změn přitom není uzavřen. Poslanecká sněmovna eviduje návrh novely důchodového pojištění, který mění zákon z roku 2024, ve fázi prvního čtení. Vláda k němu v únoru zaujala nesouhlasné stanovisko. Další podoba důchodových pravidel proto bude záviset na konkrétních vládních návrzích a na jejich projednání v Parlamentu. ([psp.cz](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&snzp=1&t=50))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.