Vládní návrh na zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas mění způsob, jakým jsou veřejnoprávní média financována. Místo pravidelných plateb domácností a firem by peníze dostávala přímo ze státního rozpočtu. Vláda Andreje Babiše návrh schválila 15. června 2026 a Poslanecká sněmovna jej podle dostupných informací v říjnu posunula do další fáze legislativního procesu.
Podle vládních představitelů má změna snížit finanční zátěž občanů a firem. Televizní poplatek od ledna 2025 činí 150 korun měsíčně, rozhlasový 55 korun. Domácnost, která splňuje podmínky pro platbu obou poplatků, tak nyní odvádí celkem 205 korun měsíčně. Povinnost se přitom neváže pouze na skutečné sledování nebo poslech, ale na vlastnictví či užívání zařízení schopného příjem umožnit, včetně některých počítačů a mobilních zařízení.
Samotné zrušení poplatků ale neznamená, že financování veřejnoprávních médií zmizí ze systému veřejných výdajů. Návrh počítá s tím, že Česká televize bude v příštím roce dostávat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy. Tyto částky vycházejí z návrhu vlády a jsou nižší než příjmy, s nimiž instituce počítají při současném systému poplatků. Česká televize letos plánuje z poplatků vybrat přibližně 6,73 miliardy korun.
Rozdíl mezi poplatkem a rozpočtovou dotací
Koncesionářský poplatek je zákonem stanovená platba určená přímo na financování veřejné služby. Jeho výše není každý rok předmětem vyjednávání o státním rozpočtu. Při financování ze státní pokladny by o objemu prostředků rozhodovali poslanci v rámci rozpočtového procesu, i když návrh zákona obsahuje také valorizační mechanismus. Valorizace znamená automatické zvyšování částky podle předem určených pravidel.
Právě závislost na státním rozpočtu je hlavním bodem kritiky České televize, Českého rozhlasu a organizací zabývajících se svobodou médií. Česká televize uvedla, že podle předložených parametrů by přišla o více než miliardu korun ročně. Upozornila také na riziko, že každoroční rozhodování o penězích může zvýšit politický tlak na vedení a rady obou institucí. Český rozhlas označil postup vlády za zásadní zásah do svého financování.
Vláda naopak tvrdí, že nový systém zachová veřejnou službu a přinese předvídatelný příspěvek ze státního rozpočtu. Návrh proto nelze popsat jako úplné „financování zdarma“: náklady by se pouze přesunuly z přímých plateb poplatníků do veřejných financí, které jsou hrazeny z daňových příjmů a dalších příjmů státu. Podle Ministerstva kultury současná reforma poplatků, účinná od roku 2025, rozšířila okruh plátců a zvýšila sazby po 17 letech.
O dalším osudu návrhu bude rozhodovat Parlament. Do konečného schválení se mohou měnit částky, termín účinnosti i pravidla pro jejich každoroční navyšování. Podle Hospodářských novin spor neprobíhá jen o výši příspěvku, ale také o to, zda přímé napojení České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet oslabí jejich finanční a institucionální nezávislost.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.