Generální tajemník OSN António Guterres chce pokračovat v diplomatickém úsilí o obnovení rozhovorů k vyřešení kyperského konfliktu. Po setkání s prezidentem mezinárodně uznávané Kyperské republiky Nikosem Christodoulidesem a tureckokyperským představitelem Tufanem Erhürmanem 29. července uvedl, že je připraven svolat další schůzku ve formátu označovaném jako 5+1. Vedle obou kyperských stran by se jí účastnili ministři zahraničí Řecka, Turecka a Británie, tedy tří zemí s rolí garantů, a zástupce OSN.
Guterres spojil řešení kyperské otázky nejen s bezpečností obyvatel ostrova, ale také se stabilitou východního Středomoří. Kypr leží v blízkosti Blízkého východu, kde v posledních měsících sílí bezpečnostní napětí. Šéf OSN zároveň upozornil, že případná schůzka musí být důkladně připravena. Samotné její svolání proto neznamená okamžitý návrat k formálním jednáním o celkovém politickém urovnání.
Ostrov je rozdělen od roku 1974, kdy po převratu podporovaném tehdejší vojenskou juntou v Athénách zasáhlo Turecko na severu Kypru. Mezi převážně řeckokyperským jihem a tureckokyperským severem vede nárazníkové pásmo pod dohledem mírové mise OSN UNFICYP. Severní část ostrova vyhlásila v roce 1983 nezávislost, uznává ji však pouze Ankara. Kyperská republika je od roku 2004 členem Evropské unie, přičemž unijní právo se plně uplatňuje jen na území kontrolovaném její vládou.
Největší překážkou zůstává rozdíl v základním zadání budoucích rozhovorů. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítají s řešením v podobě bizonální a bikomunitní federace s politickou rovností obou komunit. Tento model podporuje řeckokyperská strana i vláda v Nikósii. Turecko naopak prosazuje uspořádání založené na existenci dvou států a na mezinárodním uznání tureckokyperské entity. Řeckokyperská strana takový návrh odmítá, protože by podle ní vedl k trvalému rozdělení země.
Sporné zůstávají také otázky bezpečnostních záruk a přítomnosti tureckých vojáků na ostrově. Turečtí Kypřané dlouhodobě poukazují na nutnost rovnoprávného podílu na výkonu moci v případném společném státě. Řeckokyperská strana odmítá trvalou vojenskou přítomnost Turecka a právo Ankary vojensky zasahovat, které považuje za ohrožení své bezpečnosti. Právě tyto neshody přispěly k neúspěchu dosud posledního velkého kola jednání ve švýcarském Crans-Montaně v roce 2017.
OSN se v posledním roce soustředila hlavně na kroky, které mají zvýšit vzájemnou důvěru. Na neformálním setkání v Ženevě v březnu 2025 se strany shodly mimo jiné na práci na otevření dalších přechodů přes nárazníkové pásmo, odminování, obnově hřbitovů, otázkách životního prostředí, mládeže a využití solární energie v pásmu spravovaném OSN. Podle lednové zprávy generálního tajemníka OSN následně přibyly také iniciativy týkající se zapojení občanské společnosti, výměny kulturních předmětů, sledování kvality ovzduší a mikroplastů.
Tyto technické a praktické kroky sice neřeší podobu konečné dohody, mohou však udržet přímý kontakt mezi oběma komunitami. Guterresova červencová návštěva byla součástí jeho mise dobrých služeb, tedy zprostředkovatelské role OSN. Podle agentury AP se generální tajemník snaží zjistit, zda existuje dostatečná vůle k obnovení dialogu. Výsledek bude záviset především na tom, zda se řeckokyperská a tureckokyperská strana spolu s Ankarou, Athénami a Londýnem dokážou shodnout alespoň na společném rámci dalších jednání.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.