V Praze, Brně, Jihlavě a Zlíně neklesla noční teplota pod 20 stupňů čtvrtou noc po sobě. Podle bleskového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas se téměř tři čtvrtiny lidí v Česku domnívají, že stát nedělá dost pro přípravu společnosti na klimatické extrémy. Ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh Petra Kolínská v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že investice do adaptačních opatření mohou v budoucnu omezit vyšší náklady způsobené nečinností.
Kolínská uvedla, že stát má pro podporu adaptace několik nástrojů. Vedle financování jde podle ní o úpravu legislativy a metodickou podporu pro obce a kraje. Ty by pak nemusely samostatně připravovat postupy, které již existují. Za důležité považuje také dostatek odborníků, kteří by ve městech, obcích i ve volné krajině dokázali plánovat opatření realizovatelná v řádu několika let.
Česko má Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro roky 2021 až 2030. Podle Kolínské se připravuje ke schválení jeden z jeho realizačních plánů, který má pracovat s aktuálními daty a poznatky. Česká republika je podle ní na dobré úrovni při sběru dat a předpovědích vývoje teplot. Problém však vidí v tom, jak se s těmito informacemi následně pracuje při přípravě konkrétních předpisů a projektů.
V rozhovoru pro iROZHLAS Kolínská kritizovala projednávaný stavební zákon. Podle jejího vyjádření zákonodárci při jeho přípravě nepracovali s adaptačním plánem, který počítá mimo jiné s větším podílem zeleně, prostorem pro vodu a dostupnými veřejnými budovami s vhodným chlazením. Upozornila také na ustanovení, které má podle ní umožnit kácení uličních stromořadí bez povolení, pokud to správce vodovodů a kanalizací označí za potřebné pro správu sítí.
Mezi konkrétní opatření Kolínská zařadila výsadbu zeleně ve městech, obnovu řek, vznik mokřadů a tůní nebo ochranu půdy před erozí pomocí vegetace. Adaptace se podle ní nemá týkat jen ministerstva životního prostředí, ale také resortů zdravotnictví, sociálních věcí a dopravy. Jako příklad města, které pracuje s mapou tepelných ostrovů a údaji o zranitelných skupinách obyvatel, uvedla Bratislavu. Opatření by se podle ní měla soustředit například i na místa, kde lidé čekají na veřejnou dopravu.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.