Německo v posledních letech zažívá výrazně teplejší a sušší období, zdravotní dopady horka jsou měřitelné a vláda zároveň čelí tlaku na rychlejší snižování emisí. Přesto se z klimatu nestalo téma, které by v zemi vyvolávalo masové protesty srovnatelné s mobilizací hnutí Fridays for Future před několika lety. Na rozpor mezi viditelnými dopady změny klimatu a utlumenou veřejnou mobilizací upozornila stanice Deutsche Welle.
Podle německého Spolkového úřadu pro životní prostředí zemřelo v Německu v létě 2023 a znovu v létě 2024 přibližně 3000 lidí v souvislosti s horkem. Nejvyššímu riziku čelili lidé starší 75 let, zejména s nemocemi srdce, plic nebo s demencí. Německá meteorologická služba DWD zároveň uvedla, že rok 2025 patřil mezi deset nejteplejších let od začátku měření v roce 1881. Průměrná teplota dosáhla 10,1 stupně Celsia, tedy o 1,9 stupně více než činil průměr z let 1961 až 1990.
Rok 2025 byl také výrazně chudší na srážky. DWD naměřila v celém Německu 655 litrů srážek na metr čtvereční, což bylo o 17 procent méně než v obou dlouhodobých srovnávacích obdobích. Zvlášť výrazné bylo sucho na jaře a na začátku července přišla extrémní vedra; v Andernachu ve spolkové zemi Porýní-Falc vystoupila teplota 2. července na 39,3 stupně. Spolkový úřad pro životní prostředí navíc upozornil, že podprůměrné srážky pokračovaly i v zimě 2025/2026.
Veřejné vnímání problému však neodpovídá jen vývoji počasí. Reprezentativní průzkum Spolkového úřadu pro životní prostředí, uskutečněný na podzim 2024 mezi 2552 dospělými, označilo ochranu životního prostředí a klimatu za velmi důležitou 54 procent respondentů. V roce 2022 to bylo 57 procent a v roce 2020 dokonce 65 procent. Respondenti častěji stavěli před klima stav zdravotnictví a školství, ekonomický vývoj, války a další bezprostřední problémy.
Průzkum ukazuje i další důvod, proč se obavy z dopadů oteplování automaticky nemění ve větší účast na demonstracích. Dvě třetiny dotázaných uvedly, že vlny horka škodí jejich zdraví, zároveň ale rostl pesimismus ohledně toho, zda lze následky změny klimatu ještě zvládnout. Více pozornosti proto získává přizpůsobování se horku, suchu a přívalovým dešťům než požadavky na další plošná opatření ke snižování emisí.
Debatu ovlivňuje také zkušenost s nákladnými a politicky spornými reformami, zejména v bydlení, vytápění a dopravě. Německá vláda CDU, CSU a SPD po nástupu v květnu 2025 opakovaně potvrdila cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Současně klade důraz na konkurenceschopnost průmyslu, technologická řešení a zmírňování nákladů pro domácnosti i podniky. Kancléř Friedrich Merz v minulosti označil inovace za hlavní nástroj, kterým může Německo přispět ke globálnímu řešení klimatické změny.
Kabinet v březnu 2026 schválil klimatický program se 67 opatřeními. Vláda uvádí, že by opatření měla do roku 2030 přinést úsporu 25 milionů tun oxidu uhličitého a pomoci plnit cíle pro roky 2030 a 2040. Program nyní posuzuje nezávislá Expertní rada pro klimatické otázky. Zákonný cíl zůstává snížit emise do roku 2030 nejméně o 65 procent proti roku 1990 a do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality. Veřejná podpora ochrany klimatu tak v Německu nezmizela, její naléhavost ale v konkurenci sociálních, hospodářských a bezpečnostních témat zeslábla.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.