Český stát připravuje přesun vymáhání nezaplaceného pojistného na finanční úřady. Změna má být první významnou etapou takzvaného jednotného inkasního místa, o kterém politici mluví zhruba dvě desetiletí. Podle plánu by se nový systém začal uplatňovat od 1. ledna 2028. Finanční správa by vedle daní získala také rozsáhlejší agendu spojenou s nedoplatky na sociálním a veřejném zdravotním pojištění.
Jednotné inkasní místo má soustředit správu veřejných příjmů do menšího počtu institucí. V praxi to znamená, že pohledávky, které dnes spravují například okresní správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny, by se při vymáhání dostaly pod finanční úřady. Ty používají daňovou exekuci, tedy správní postup, při němž stát vymáhá dluh přímo bez zapojení soudního exekutora.
Ve hře jsou desítky miliard korun
Rozsah pohledávek ukazují údaje České správy sociálního zabezpečení. K 31. březnu 2026 evidovala na pojistném, penále, pokutách a dalších položkách celkem 67,8 miliardy korun. Samotné pohledávky na pojistném představovaly 46,7 miliardy korun a penále dalších 18,4 miliardy. Údaje zahrnují dluhy osob samostatně výdělečně činných i zaměstnavatelů a také pohledávky vedené u plátců, kteří již svou činnost ukončili.
Finanční správa tvrdí, že současný model může být pro veřejné instituce i dlužníky nákladnější. Nedoplatky z veřejného zdravotního pojištění jsou podle ní často předávány soudním exekutorům, jejichž náklady se připočítávají k vymáhané částce. Státní úřady by podle tohoto argumentu mohly využít vlastní personální a technickou infrastrukturu a vymáhat pohledávky levněji.
Ministerstvo financí zároveň uvádí, že finanční úřady mají k dispozici nástroje běžné při správě daní, například srážky ze mzdy, postižení účtu nebo zřízení zástavního práva. Podle vyjádření resortu má sjednocení postupů zjednodušit správu pohledávek a omezit rozdíly mezi jednotlivými institucemi. Konkrétní konečná podoba systému však závisí na schválení příslušných zákonů a na technické přípravě úřadů.
Exekutoři mluví o riziku nižšího výběru
Soudní exekutoři proti přesunu protestují. Tvrdí, že stát při vyčíslování očekávaných úspor nezohledňuje celý rozsah nákladů na převzetí agendy, zejména personální kapacity, informační systémy a každodenní operativu při vymáhání. Zpochybňují také předpoklad, že daňová exekuce automaticky povede k vyššímu čistému výnosu pro veřejné rozpočty.
Česká správa sociálního zabezpečení dnes kombinuje vlastní správní exekuci s dalšími způsoby vymáhání. Pokud dlužník nezaplatí po vydání platebního výměru nebo výkazu nedoplatků, může úřad postihnout jeho majetek správní exekucí, přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení nebo využít soudního exekutora. Připravovaná změna by tento systém postupně přesunula pod finanční správu. Stát tak získá kontrolu nad významnou částí trhu vymáhání veřejných dluhů, zatímco exekutoři přijdou o část pohledávek, z nichž dnes získávají odměny.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.