Ministerstvo zdravotnictví nemění směr centralizace náročné onkologické péče. Po připravovaném omezení některých velkých onkourologických operací v regionálních nemocnicích se pozornost obrací také k operacím plic. Hospodářské noviny uvedly, že postoj resortu nezměnila ani schůzka s představiteli nemocnic a krajů, která měla zmírnit spor kolem přesunu výkonů do velkých specializovaných pracovišť.
Centralizace znamená, že vybrané složité zákroky mohou provádět pouze nemocnice se statutem centra vysoce specializované péče. Takové pracoviště musí splnit požadavky na zkušenost týmu, technické vybavení, návaznou intenzivní péči, diagnostiku i spolupráci více odborností. Ministerstvo tento model prosazuje s odkazem na kvalitu a bezpečnost péče, protože u složitých nádorových operací je nutná součinnost chirurgů, onkologů, radiologů, patologů, anesteziologů a dalších specialistů.
U plicní onkochirurgie přitom systém center existuje už nyní. Věstník ministerstva z roku 2023 stanovil, že pro Českou republiku je optimální síť osmi center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, tedy přibližně jedno centrum na 1,25 milionu obyvatel. Do této péče patří mimo jiné anatomické plicní resekce, například odstranění laloku nebo celé plíce, pokud je výkon indikován u nádoru plic, pohrudnice, mezihrudí či hrudní stěny.
Podle dat Svazu zdravotních pojišťoven, která v červnu zveřejnila Medical Tribune, však 26 procent anatomických resekcí plic provedla pracoviště bez statutu centra. Ministerstvo proto připravuje reakreditaci pneumoonkochirurgických center; dosavadní statut je udělen do roku 2027. Reakreditace je opětovné posouzení, zda nemocnice nadále splňuje podmínky pro poskytování vysoce specializované péče.
Podobný postup resort zvolil i v dalších chirurgických oborech. Od roku 2027 se mají výhradně do vysoce specializovaných center soustředit operace slinivky, jater a jícnu. Ministerstvo v dubnu uvedlo, že asi pětina těchto náročných výkonů se dosud provádí mimo centra. U nádorů jícnu evidovalo v roce 2024 mimo šest center, fungujících v osmi nemocnicích, přibližně 26 operovaných pacientů. Přesun těchto případů by podle propočtu resortu zvýšil vytížení jednotlivých center v průměru o 1,1 pacienta měsíčně.
Největší odpor vyvolala nyní připravovaná centralizace onkourologie. Podle dřívějších informací Hospodářských novin by se náročné operace nádorů prostaty a ledvin měly přesunout do nemocnic napojených na komplexní onkologická centra. Část regionálních nemocnic upozorňuje, že ztráta těchto výkonů může snížit atraktivitu oboru pro lékaře a komplikovat zachování širšího urologického provozu. Medical Tribune zároveň uvedla, že specializované operace jsou pro nemocnice ekonomicky významné také kvůli úhradám od zdravotních pojišťoven.
Ministerstvo naopak spojuje centralizaci s lepším využitím nákladných technologií a zkušeného personálu. V nové výzvě pro komplexní onkologická centra uvádí, že vedle koncentrace péče chce posílit i regionální spolupráci. Cílem je, aby pacient absolvoval samotný vysoce specializovaný zákrok v centru, zatímco část vyšetření, navazující léčby nebo kontroly zůstala podle povahy péče dostupná blíže bydlišti.
Od ledna působí ve všech patnácti komplexních onkologických centrech koordinátoři péče. Ministerstvo je zavedlo zejména pro rychle postupující diagnózy, mezi něž řadí také karcinom plic a slinivky. Podle resortu v Česku žije více než 600 tisíc lidí se zhoubným nádorem a každoročně je nově diagnostikováno přes 90 tisíc pacientů. Spor o rozsah centralizace tak vedle odborných kritérií řeší také dostupnost péče v regionech, organizaci nemocnic a rozdělení úhrad ve veřejném zdravotním pojištění.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.