Prezident Zambie Hakainde Hichilema obhájil v prezidentských volbách mandát. Podle volební komise získal přibližně 60 procent hlasů. Hlasování a sčítání ale provázely incidenty, které vyvolaly pochybnosti o stavu demokracie v zemi a o podmínkách, v nichž opozice vedla kampaň.
Sčítání bylo v pátek na několik hodin přerušeno poté, co volební komise oznámila útoky na některé pracovníky volebních místností a krádež části volebních materiálů. Proces následně pokračoval za zvýšených bezpečnostních opatření. Hichilema tehdy vyzval obyvatele, aby zůstali pokojní a vyčkali na oficiální výsledky.
Napětí zesílilo už několik dní před hlasováním. Policejní složky zasáhly proti kancelářím aliance Tonse Alliance, která podporovala hlavního Hichilemova soupeře Briana Mundubileho. Při razii se podle vlády našly vojenské zbraně, munice a další materiály údajně určené k přípravě ozbrojeného povstání. Úřady zatčené představitele označily za bezpečnostní hrozbu a hovořily o možné milici.
Opozice obvinění odmítla. Mundubile zásah označil za pokus o jeho likvidaci a tvrdil, že šlo o krok namířený proti jeho alianci krátce před volbami. Podle agentury Associated Press byli při policejní operaci zadrženi někteří opoziční představitelé a během zásahu se ozývala střelba. Z dostupných zpráv není zřejmé, zda se obvinění z přípravy ozbrojené akce podaří u soudu prokázat.
Výhrady se netýkaly pouze samotného volebního dne. Opoziční strany a organizace na ochranu lidských práv vládu obvinily z omezování demokratického prostoru a z využívání státních institucí proti kritikům a politickým soupeřům. Vláda tato tvrzení odmítá. Hichilema se dostal k moci v roce 2021, kdy porazil tehdejšího prezidenta Edgara Lungu v soutěži, kterou mezinárodní pozorovatelé hodnotili jako důležitou změnu po období rostoucího tlaku na opozici.
Předběžná zpráva volební pozorovatelské mise Evropské unie uvedla, že volby byly převážně pokojné. Zároveň ale upozornila, že širší volební proces probíhal v prostředí, které omezovalo některé základní svobody. Pozorovatelé tím podle dostupných informací naráželi zejména na nerovné podmínky pro politické soupeření a na postup státních institucí vůči opozici.
Zambie se po návratu k pluralitnímu politickému systému v roce 1991 vyznačovala převážně pokojnými volbami. Letošní hlasování proto představuje test nejen pro Hichilemovo pokračování v čele země, ale také pro důvěru veřejnosti ve volební instituce. Opozice může výsledek napadnout právní cestou; případné spory se budou týkat zejména incidentů během sčítání, zatýkání a údajných zásahů do kampaně.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.