V Evropské unii se od 12. srpna 2026 obecně uplatňuje nové nařízení o obalech a obalových odpadech. Norma známá pod zkratkou PPWR má omezit množství odpadu, zvýšit podíl recyklovatelných a opakovaně použitelných obalů a sjednotit pravidla na jednotném trhu. Podle agentury Deutsche Welle ale nové povinnosti vyvolávají obavy především u malých podniků, které nemají vlastní právní ani administrativní týmy.
Nařízení se týká všech obalů bez ohledu na použitý materiál nebo původ. Dopadá tak na výrobce, dovozce, prodejce i firmy, které zboží posílají zákazníkům v přepravních či e-commerce obalech. Podniky musí mimo jiné sledovat, z jakých materiálů obaly pocházejí, jak se dají recyklovat a zda splňují požadavky platné v jednotlivých fázích jejich životního cyklu.
Právě dodatečná administrativa je podle Deutsche Welle jedním z hlavních problémů malých prodejců. Někteří z nich podle reportáže dočasně pozastavili zasílání zboží do určitých zemí Evropské unie, protože si nejsou jistí, jaké registrační a ohlašovací povinnosti se na ně vztahují. Náklady mohou růst také kvůli nutnosti měnit dodavatele obalů, získávat technickou dokumentaci nebo platit příspěvky v systémech rozšířené odpovědnosti výrobce.
Omezení pro obaly potravin
Součástí nařízení jsou také limity pro takzvané věčné chemikálie, tedy per- a polyfluorované alkylové látky označované jako PFAS. Ty se v minulosti používaly například pro odolnost proti vodě, mastnotě a vysokým teplotám. Od 12. srpna 2026 se na trh nesmějí uvádět obaly určené pro styk s potravinami, pokud obsahují PFAS nad stanovenými limity.
Evropská komise uvádí, že pravidla mají snížit zdravotní a ekologické dopady obalů a podpořit oběhové hospodářství. Nařízení zároveň počítá s postupným zaváděním dalších požadavků. Do roku 2030 se mají mimo jiné uplatnit pravidla pro recyklovatelnost obalů, omezení zbytečně velkých obalů a některých jednorázových plastových formátů, například v ubytovacích a stravovacích službách.
Jedním z konkrétních cílů je omezit prázdný prostor v některých skupinových, přepravních a internetových zásilkách. Od roku 2030 má být jeho podíl nejvýše 50 procent, přičemž Evropská komise teprve stanoví metodiku výpočtu a zohlední například nepravidelný tvar výrobků nebo potřebu ochrany zboží při přepravě. Firmy tak mají na přípravu více času, část podnikatelů ale upozorňuje, že praktický výklad pravidel zatím není ve všech případech jasný.
Komise v březnu 2026 zveřejnila výkladový dokument a uvedla, že bude odpovědi na další otázky průběžně doplňovat. Členské státy mají současně určit příslušné úřady, které budou zajišťovat registraci výrobců, kontrolu ohlašování a dohled nad plněním povinností. Malé podniky proto čekají na podrobnější pokyny i na to, jak budou národní úřady nová pravidla v praxi vymáhat.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.