Německo považuje obranu proti dronům za jednu z bezpečnostních priorit. Události z posledních dnů ale ukázaly, že mezi politickými prohlášeními a skutečnou schopností chránit citlivá místa zůstává výrazná mezera. Nejzávažnější incident se stal na letišti Leipzig/Halle, jednom z hlavních evropských uzlů letecké nákladní dopravy.
V noci na 5. srpna 2026 tam zaměstnanec letiště objevil u jižní ranveje dron s výbušným zařízením. Policie z něj odstranila rozbušku a letištní provoz byl na několik hodin omezen. Zařízení se nacházelo poblíž ukrajinských nákladních letadel společnosti Antonov Airlines, která letiště využívá mimo jiné k přepravě materiálu pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters a dalších médií německé úřady zahájily vyšetřování kvůli podezření na pokus o vyvolání výbuchu a nebezpečné narušení letecké dopravy.
Ve stejnou noc se při přerušeném přistání jiného nákladního letadla objevil ve vzduchu neznámý objekt. Stroj následně přistál v Hannoveru s lehkým poškozením. Vyšetřovatelé dosud nepotvrdili, zda šlo o druhý dron a zda oba incidenty spolu souvisejí. Německé úřady rovněž nezveřejnily, kdo za nálezem výbušného dronu stojí.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt označil událost za „hybridní scénář útoku“ a mluvil o nové úrovni nebezpečí. Německá vláda se zatím vyhýbá přímému obvinění Ruska, přestože někteří bezpečnostní experti a politici na možnou ruskou účast upozorňují. Spolkový generální prokurátor případ vyšetřuje, mimo jiné kvůli podezření z pokusu o výbuch a zásahu do bezpečnosti letecké dopravy.
Technika existuje, systém ale není připraven
Incident odhalil několik problémů německé protidronové obrany. Bezpečnostní složky nemají na všech ohrožených místech jednotné vybavení a dosud není jasně vyřešeno, kdo má v případě podezřelého dronu rozhodnout o jeho zneškodnění. Na tiskové konferenci německé vlády 5. srpna nebyl mluvčí ministerstva vnitra schopen potvrdit, zda byla spolková policie na letišti Leipzig/Halle vybavena speciálním systémem proti dronům.
Německo loni v Berlíně otevřelo Společné centrum pro obranu proti dronům, které má propojovat spolkové a zemské úřady. V červnu 2026 vzniklo také centrum zaměřené na hybridní hrozby. Podle německého svazu letecké dopravy se nyní největší letiště vybavují protidronovou technikou ve zrychleném režimu. Prioritu mají mimo jiné Frankfurt, Berlín, Mnichov, Düsseldorf, Stuttgart, Hamburk, Leipzig/Halle a Kolín nad Rýnem.
Odborníci ale upozorňují, že samotné pořízení radarů, rušiček nebo dalších prostředků nestačí. Systémy musí být propojené s policií, řízením letového provozu a případně armádou. Mobilní protidronové týmy jsou podle německých bezpečnostních analytiků zatím malé a lze je nasadit jen omezeně. Vláda proto musí současně vyřešit technické vybavení, právní pravomoci i personální zajištění. Nález výbušného dronu na letišti přitom ukázal, že rozhodující zásah nakonec neprovedl specializovaný systém, ale letištní pracovník.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.