Na farmu Hanžlových v Budyni u Bavorova na Strakonicku přijíždějí zákazníci nejen z okolí, ale také z Písecka, Českého Krumlova nebo Prahy. Důvodem je především nabídka sýrů a dalších mléčných výrobků, které rodina vyrábí přímo na statku. „V zemědělství musíte umět experimentovat a nestát na místě,“ říká farmář Vladimír Hanžl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Hospodářství se zaměřuje na chov mléčného skotu a rostlinnou výrobu. Podle Asociace soukromého zemědělství, která farmu představila v rámci soutěže Farma roku 2025, obhospodařuje rodina zhruba 150 hektarů půdy. Na farmě chová přibližně 170 kusů mléčného skotu plemene holštýn a také menší stádo masného skotu. Rostlinná výroba zajišťuje mimo jiné krmivo pro zvířata, část úrody rodina prodává.
Farma denně nadojí kolem 1500 litrů mléka. Přibližně tisíc litrů směřuje do mlékárny v německém Goldsteigu, zbytek se zpracovává přímo na statku nebo prodává zákazníkům z mléčného automatu. Podle údajů zveřejněných Asociací soukromého zemědělství se mléko dodávané do Německa v minulosti prodávalo za zhruba 12 korun za litr. Přímé zpracování části produkce umožňuje farmě získat další příjem a současně nabídnout výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
V minimlékárně vznikají čerstvé, zrající, nakládané a pařené sýry, dále ricotta, pomazánky, kefíry, máslo, podmáslí, jogurty a smetanové dezerty. Prodej probíhá v samoobslužné prodejně přímo na farmě. Hospodářské noviny uvedly, že poptávka je tak vysoká, že rodina musí odmítat některé nabídky obchodů, protože by nedokázala vyrábět dostatečné množství. Zákazníci se o farmě podle Hanžlových dozvídají především doporučením, nikoli reklamou.
Od restitucí k modernímu provozu
Vladimír Hanžl začal po restitucích v roce 1990 znovu hospodařit s omezeným vybavením. O rok později se na statek vrátil také živý inventář a podnik se postupně zaměřil na mléčný skot. Hospodářství v roce 2016 převzal jeho syn Jaromír. Do provozu se zapojili další členové rodiny a farma dnes zaměstnává také tři pracovníky.
Součástí modernizace je automatické dojení. Krmivo pro skot tvoří hlavně senáž, tedy zakonzervovaná travní píce, přibližně třetinu krmné dávky představuje kukuřičná siláž. Hnůj ze stájí se vrací na pole, kde slouží jako organické hnojivo. Rodina tak propojuje živočišnou a rostlinnou výrobu a část živin z chovu využívá při pěstování plodin.
Hanžlovi zároveň upozorňují na administrativní náročnost zemědělského podnikání a na časté změny pravidel. Přes tyto překážky chtějí hospodářství dál rozvíjet hlavně zvyšováním efektivity a rozšiřováním zpracování vlastní produkce. Asociace soukromého zemědělství farmu v únoru 2026 zařadila na páté místo v soutěži Farma roku 2025. Jejím cílem podle Jaromíra Hanžla není podnik výrazně zvětšovat, ale průběžně ho zlepšovat. Informace o farmě vycházejí z rozhovoru Hospodářských novin a z materiálů Asociace soukromého zemědělství.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.