Krátký spánek není pro většinu lidí přirozený

Krátký spánek není pro většinu lidí přirozený

Někteří vysoce postavení politici a šéfové velkých firem opakovaně uvádějí, že spí jen několik hodin denně a přesto bez potíží fungují. Podle Deutsche Welle však taková tvrzení často zaměňují přirozeně krátký spánek s dlouhodobým nedostatkem spánku. Lidé, kteří skutečně potřebují výrazně méně spánku než běžná populace, tvoří podle dostupných poznatků velmi malou skupinu.

U většiny dospělých doporučují odborné organizace nejméně sedm hodin spánku za noc. Americká Academy of Sleep Medicine a Sleep Research Society považují za obvyklé rozmezí podporující zdraví zhruba sedm až devět hodin. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí, že dospělí ve věku 18 až 60 let by měli spát alespoň sedm hodin denně. Za kratší spánek se považuje doba pod touto hranicí, pokud se opakuje pravidelně.

Přirozeně krátce spící lidé se od běžných „krátkých spáčů“ liší tím, že se po čtyřech až šesti hodinách probouzejí odpočatí, během dne nejsou nadměrně ospalí a nemusejí ztracený spánek dohánět o víkendech. Tento rys se často vyskytuje v rodinách. Výzkum v posledních letech spojil některé případy s vzácnými variantami genů DEC2, ADRB1, NPSR1 a GRM1, které ovlivňují regulaci spánku a bdění.

Genetický původ ale nelze jednoduše předpokládat podle toho, že člověk tvrdí, že se cítí dobře. Výzkum zveřejněný v časopise PLOS Genetics například nenašel u nositelů některých dříve popsaných variant v rozsáhlém populačním souboru jednoznačně kratší dobu spánku. To podle vědců ukazuje, že výsledky z malých rodin s výjimečným spánkovým režimem nelze automaticky vztahovat na celou populaci.

Dlouhodobý deficit se může skrývat

Nedostatek spánku se nemusí vždy projevit okamžitou únavou. Člověk si na kratší noc může subjektivně zvyknout, zatímco se zhoršuje pozornost, rozhodování, paměť a schopnost reagovat. Při dlouhodobém spánkovém deficitu se zvyšuje také pravděpodobnost zdravotních problémů, mimo jiné vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, mrtvice, deprese a poruch metabolismu. Únava navíc nemusí být jediným signálem, že tělo spánku nedostává dost.

Krátký spánek proto není obecně považován za známku vyšší výkonnosti ani za praktickou výhodu lidí v náročných funkcích. Rozhodující není jen počet hodin, ale také pravidelnost, kvalita spánku a fungování během dne. Pokud člověk pravidelně spí velmi krátce, budí se neodpočatý nebo usíná při běžných činnostech, odborníci doporučují hledat příčinu, například poruchu spánku, stres či nevhodný režim, místo aby se snažil krátký spánek napodobovat.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek