Vesmírný dalekohled Nancy Grace Roman má astronomům umožnit sledovat najednou přibližně stokrát větší část oblohy než Hubbleův vesmírný dalekohled. NASA plánuje jeho start na 30. srpna 2026 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Nová observatoř přitom nemá Hubble nahradit, ale doplnit: zatímco Hubble je vhodný pro podrobné snímky menších oblastí, Roman bude určen především k rozsáhlým přehlídkám oblohy.
Hlavním vědeckým přístrojem bude Wide Field Instrument, kamera citlivá na viditelné a především blízké infračervené záření. Infračervené světlo má delší vlnovou délku než viditelné světlo a umožňuje pozorovat například objekty zakryté kosmickým prachem nebo velmi vzdálené galaxie, jejichž světlo se během cesty vesmírem posunulo do infračervené oblasti. Kamera má rozlišení srovnatelné s Hubbleovým přístrojem pro infračervená pozorování, ale zabere na jeden záběr plochu nejméně stokrát větší.
Rozsáhlé mapování vesmíru
Roman ponese hlavní zrcadlo o průměru 2,4 metru, tedy přibližně stejně velké jako Hubbleovo. Široké zorné pole nezíská větším zrcadlem, ale optickou soustavou s kratší ohniskovou vzdáleností a velkou detektorovou plochou. NASA uvádí, že Wide Field Instrument obsáhne zhruba 0,28 čtverečního stupně oblohy. To umožní rychle pořizovat rozsáhlé mapy obsahující světlo miliard kosmických objektů.
Jedním z hlavních cílů mise je studium temné energie. Jde o označení pro dosud neobjasněný jev, který souvisí se zrychlováním rozpínání vesmíru. Roman bude sledovat, jak se v čase měnilo rozložení galaxií a jak jejich světlo ohýbá gravitace hmoty mezi nimi. Toto gravitační čočkování — změna směru světla působením gravitace — může pomoci zmapovat i temnou hmotu, která sama světlo nevyzařuje, ale ovlivňuje pohyb galaxií a průchod světla vesmírem.
Široké přehlídky mají význam také při hledání planet mimo Sluneční soustavu. Roman bude využívat mimo jiné gravitační mikročočkování: krátkodobé zesílení světla vzdálené hvězdy, k němuž dochází, když před ní projde jiná hvězda se svou planetou. Tato metoda může odhalit planety, které se obtížně hledají jinými postupy, včetně menších a vzdálenějších těles. Nepůjde však o přímé fotografování většiny těchto planet, ale o jejich nepřímé zachycení z účinku na světlo mateřské hvězdy.
Součástí observatoře bude také Coronagraph Instrument, určený k testování technik pro přímé zobrazování planet u jiných hvězd. Přístroj má potlačit jas jejich mateřských hvězd a ověřit postupy, které by se v budoucnu mohly uplatnit při hledání a zkoumání planet podobných Zemi. Samotná mise takové planety nemusí běžně zobrazit ani určit, zda na nich existuje život.
Podle informací NASA, z nichž vychází také zpráva ScienceDaily, bude Roman pracovat v jiné části spektra a s jiným způsobem pozorování než Hubble. Výsledkem nebudou jednoduše „lepší“ snímky, ale především mnohem rozsáhlejší soubory dat. Jejich vyhodnocení má astronomům pomoci porovnávat miliardy galaxií, sledovat vývoj kosmických struktur a zpřesňovat modely rozpínání vesmíru. Uvedené schopnosti jsou plánované parametry observatoře; jejich skutečný vědecký přínos bude možné posoudit až po startu a zahájení pozorování.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.