O estetické medicíně se v posledních měsících mluví v nečekaných souvislostech. Vedle kyseliny hyaluronové, biostimulátorů a vlastního tuku se objevují injekční materiály získané z darované lidské tkáně. Podle magazínu ELLE se o ně zvyšuje zájem mimo jiné v návaznosti na popularitu léků ze skupiny GLP-1, kam patří například Ozempic. Rychlý úbytek hmotnosti totiž nemusí znamenat pouze menší číslo na váze, ale také ztrátu objemu v obličeji, na prsou, hýždích nebo v oblasti boků.
Nejde přitom o aplikaci živého tuku z těla zemřelého člověka. U některých produktů se používá zpracovaná dárcovská tuková tkáň, u jiných takzvaná extracelulární matrix, tedy struktura, která v těle poskytuje buňkám oporu. Materiál je zbaven buněk nebo genetického materiálu a následně upraven tak, aby mohl sloužit jako výplň či podpůrná matrice. Smyslem je doplnit objem a vytvořit prostředí, do něhož může postupně prorůstat vlastní tkáň.
Jedním z nejčastěji zmiňovaných názvů je alloClae, produkt založený na darovaném lidském tuku. V oboru se mluví také o Renuva a Lipoderma. Tyto materiály se liší podílem zachovaných tukových struktur, velikostí částic i zamýšleným použitím. Podle Americké společnosti plastických chirurgů se mohou využívat například při korekci propadlých oblastí boků, při obnově objemu po zhubnutí nebo u lidí, kteří nemají dost vlastního tuku pro klasický přenos pomocí liposukce.
Samostatnou větev představují produkty z lidské kůže, označované jako hADM, tedy acelulární dermální matrix. Do této skupiny patří například Re2O, který se objevil v korejských klinikách a na sociálních sítích. Nejde o klasickou výplň, jejímž hlavním úkolem je okamžitě vyplnit vrásku. Materiál má podle popisovaného principu fungovat spíše jako konstrukční základ pro kožní tkáň. Právě spojení medicínského původu, slibu přirozenějšího výsledku a exotického příběhu pomohlo trendu získat pozornost.
Popularita však neznamená dostatek dlouhodobých důkazů. U nových tukových materiálů je stále omezené množství dat o tom, jak dlouho účinek vydrží, jak se chovají při opakovaných aplikacích a jaké komplikace mohou nastat v různých částech těla. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zároveň rozlišuje mezi regulovanou lidskou tkání a výrobkem schváleným jako konkrétní lék, biologický přípravek nebo výplň. To, že je materiál zpracováván v režimu tkáňových bank, tedy automaticky neznamená schválení pro každý estetický účel.
Opatrnost je důležitá i kvůli samotnému způsobu aplikace. Injekční zákroky mohou vést k otoku, modřinám, bolesti, infekci, uzlíkům nebo odumření tkáně. Při nechtěném vstříknutí do cévy hrozí vážné poškození prokrvení, poruchy vidění nebo cévní mozková příhoda. FDA proto doporučuje ověřit přesný název materiálu, jeho určení, původ a zkušenost zdravotníka, který zákrok provádí. U trendu, který vznikl na pomezí hubnutí, sociálních sítí a estetické medicíny, je právě rozdíl mezi marketingovým označením a skutečným regulačním statusem podstatnější než samotný šok z toho, odkud materiál pochází.
Zdroj: ELLE
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.