Experimentální protirakovinná látka CS18 by mohla pomoci překonat jeden z hlavních problémů onkologické léčby: nádorové buňky si vůči lékům vytvářejí odolnost. V nové studii vědci ukázali, že CS18 zasahuje do několika mechanismů, které nádorům pomáhají přežívat léčbu. U buněk plicního adenokarcinomu odolných vůči osimertinibu látka obnovila citlivost k tomuto léku a v pokusech na myších zpomalila růst nádorů.
Výzkum zveřejněný v časopise Science Advances se zaměřil na protein TopBP1. Ten se podílí na řízení poškození DNA a její opravy, ale také na aktivitě genů podporujících růst a přežívání nádorových buněk. CS18 se váže na specifickou část proteinu označovanou jako BRCT7/8. Tyto domény jsou malé funkční oblasti bílkoviny, které umožňují její vazbu na další molekuly.
Vědci nejprve testovali CS18 na řadě nádorových buněčných linií, včetně buněk plicního adenokarcinomu, plicního dlaždicobuněčného karcinomu, nádorů vaječníků a trojitě negativního karcinomu prsu. Látka v těchto modelech narušila působení proteinu TopBP1 a ovlivnila aktivitu genu MYC, který u mnoha nádorů podporuje rychlé dělení buněk. Zároveň se zvýšila aktivita proteinu p21, jenž může buněčný cyklus zastavit, a v části testovaných buněk se spustil proces programované buněčné smrti.
Samostatnou část studie tvořily pokusy s buňkami plicního nádoru, které si během více než tří měsíců postupného vystavování osimertinibu vytvořily rezistenci. Osimertinib je cílený lék používaný u některých nádorů plic s mutací genu EGFR. V tomto modelu CS18 rezistenci překonala a s osimertinibem působila účinněji než každý z přípravků samostatně. Výzkumníci podobný účinek pozorovali také u nádorů pěstovaných v tělech myší.
Studie současně naznačuje, že CS18 by nemusela působit jen prostřednictvím jednoho obranného mechanismu nádoru. Zásah do TopBP1 ovlivnil opravy DNA, regulaci genů i signály spojené s přežíváním buněk. Právě kombinace těchto účinků může vysvětlovat, proč látka posilovala účinek existujících léčiv. V některých pokusech CS18 zpomalila růst nádorů také bez osimertinibu.
Výsledky ale zatím nepředstavují důkaz, že CS18 funguje jako léčba u lidí. Výzkum se opírá o buněčné kultury a zvířecí modely, které nedokážou zachytit všechny účinky a rizika léčiva v lidském organismu. Před případnými klinickými zkouškami bude nutné ověřit bezpečnost, vhodné dávkování i to, zda lze účinně zasáhnout nádor, aniž by léčba významně poškodila zdravé tkáně.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.