Bolest a únava u revmatoidní artritidy nemusí vždy odrážet pokračující zánět v kloubech. I když se laboratorní a klinické ukazatele aktivity nemoci zlepší, někteří pacienti dál pociťují výrazné potíže. Výzkumníci ze Semmelweis University proto upozorňují, že při hodnocení léčby je nutné zohlednit také další zdravotní a životní okolnosti.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní kloubní tkáně a vyvolává bolest, otok a ztuhlost. Většina pacientů na léčbu reaguje, část z nich však zůstává v takzvané obtížně léčitelné skupině. Jde o případy, kdy se navzdory léčbě nedaří dosáhnout dlouhodobého ústupu potíží nebo remise, tedy stavu s minimální aktivitou nemoci.
Podle přehledových prací zveřejněných v časopisech Nature Reviews Rheumatology a The Lancet Rheumatology mohou přetrvávající symptomy souviset s depresí, špatným spánkem, obezitou, kouřením nebo jinými chronickými obtížemi. Tyto faktory se podle autorů nemusí pouze vyskytovat souběžně s artritidou, ale mohou pomáhat udržovat bolest a únavu i v době, kdy se zánětlivá aktivita snižuje.
Začarovaný kruh bolesti a únavy
Výzkumníci popisují vzájemně propojený řetězec. Bolest a depresivní nálada mohou snižovat fyzickou aktivitu, přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti a zhoršovat spánek. Nedostatek spánku, horší psychický stav a menší pohyb pak mohou vnímání bolesti dále zesilovat a ztěžovat běžné činnosti. Neznamená to, že by bolest byla pouze psychického původu. Spíše může mít několik současně působících příčin.
Lékaři u revmatoidní artritidy často používají přístup označovaný jako „treat-to-target“, tedy léčbu zaměřenou na předem stanovený cíl, například nízkou aktivitu nemoci nebo remisi. Pokud se měřené ukazatele nezlepšují, léčba se upravuje, například změnou dávky nebo léku. Autoři nyní navrhují, aby se tento postup využíval také jako varovný signál: jestliže se známky zánětu zlepšují, ale bolest a únava přetrvávají, nemusí být vhodné automaticky přidávat další protizánětlivou léčbu.
Namísto toho může být potřeba hledat poruchy spánku, depresi, chronický bolestivý syndrom, obezitu, kouření nebo další onemocnění, která potíže udržují. Zjištění podle autorů neznamenají, že by pacienti měli léčbu měnit sami nebo že zánět přestal být důležitý. Ukazují spíše na nutnost rozlišovat mezi aktivní artritidou a dalšími zdroji bolesti a únavy. Výzkumný tým chce do budoucna využít také metody umělé inteligence k rozpoznávání skupin pacientů s odlišnými příčinami přetrvávajících obtíží.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.