Senátní volby v Česku dlouhodobě častěji přinášejí úspěch opozičním stranám a kandidátům, kteří se snaží vystřídat dosavadního senátora. Vyplývá to z dat politologa Petra Justa a analýzy iROZHLAS.cz. Do horní komory Parlamentu se letos volí 9. a 10. října, kdy se uskuteční šestnácté senátní volby od vzniku Senátu v roce 1996.
Dosavadní senátoři, kteří se pokoušeli svůj mandát obhájit, uspěli podle analýzy v průměru ve 40 procentech případů. Nadpoloviční většině obhajujících kandidátů se podařilo zvítězit pouze ve volbách v letech 1998, 2016 a 2022. Nejméně úspěšný byl rok 2008, kdy mandát obhájilo pět z 20 kandidujících senátorů.
Každé dva roky se obměňuje třetina Senátu. V letošních volbách se o obhajobu ve svém obvodu uchází 22 senátorů, další kandidát, Karel Zitterbart za STAN, chce mandát získat v jiném obvodu. Celkem se bude rozhodovat o 27 senátorských křeslech.
Politolog Petr Just popsal Senát jako komoru, která často odráží opoziční nálady části společnosti. Podle něj senátní volby v minulosti sloužily také jako způsob vyjádření nesouhlasu s celostátní vládou. Současně se podle analýzy v českých senátních obvodech nevytvořily pevné stranické bašty. Výjimkou je obvod Ústí nad Orlicí, který od roku 1996 nepřetržitě získávají kandidáti spojení s KDU-ČSL.
Letošní volby mohou ukázat, který z obou trendů převáží. Hnutí ANO, které je součástí současné vlády, se pokusí navázat na výsledek z roku 2024, kdy získalo osm vlastních vítězných kandidátů a jednoho koaličního. Zároveň však 23 z 27 obhajovaných křesel drží zástupci stran, které jsou nyní ve sněmovní opozici. Případný výrazný úspěch ANO by tak znamenal porážku části dosavadních senátorů opozičních stran.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.