Češi dnes podle Hospodářských novin spí o zhruba hodinu a půl až dvě hodiny méně než před sto lety. Nějakou formou nespavosti trpí přibližně 40 procent populace. Neurolog David Pánek, který se věnuje spánkové medicíně, v podcastu Hospodářských novin upozorňuje, že krátkodobé potíže se spánkem mohou souviset se stresem nebo změnou životní situace. Pokud se ale opakují delší dobu, je třeba řešit jejich příčinu.
Nespavost neznamená pouze dlouhé usínání. Patří k ní také opakované probouzení, příliš časné ranní vstávání nebo pocit, že spánek nepřinesl dostatečný odpočinek. Za chronickou nespavost se obvykle považují potíže, které se objevují nejméně třikrát týdně po dobu alespoň tří měsíců a zhoršují fungování během dne. Dlouhodobý nedostatek spánku souvisí mimo jiné s vyšším rizikem obezity, cukrovky, vysokého tlaku, srdečních onemocnění, úzkostí a depresí, uvádí americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Nejdříve změna návyků, potom doplňky
Základem léčby dlouhodobé nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie pro nespavost, známá pod zkratkou CBT-I. Jde o strukturovaný postup, který pracuje například s pravidelným časem vstávání, omezením bdění v posteli, úpravou večerních návyků a změnou obav spojených se spánkem. Americká akademie spánkové medicíny ji doporučuje jako počáteční léčbu chronické nespavosti. Podobně postupují také specializovaná pracoviště britské zdravotní služby NHS.
Melatonin je hormon, který tělo přirozeně vytváří při stmívání a který pomáhá řídit biologické hodiny. Podle doporučení americké akademie může mít u některých lidí malý účinek na dobu potřebnou k usnutí, nejde ale o univerzální lék na všechny typy nespavosti. Větší význam může mít při potížích spojených s posunutým denním rytmem, například při směnném provozu nebo cestování přes časová pásma. Užívání by lidé měli konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, zejména pokud berou další léky.
U glycinu, aminokyseliny obsažené například v bílkovinách, existují menší studie naznačující možné zlepšení subjektivní kvality spánku. Důkazy jsou ale omezené a zatím nepředstavují srovnatelně ověřenou léčbu chronické nespavosti. Podobně je tomu u bylinných přípravků. U kozlíku lékařského nebo některých dalších rostlin byly popsány drobné účinky na usínání, výsledky studií jsou však nejednotné. To, že je přípravek označen jako přírodní, navíc neznamená, že nemůže mít nežádoucí účinky nebo ovlivňovat jiné léky.
Aktuální data amerického Národního centra pro zdravotnickou statistiku ukazují, že v roce 2024 spalo méně než sedm hodin denně v průměru 30,5 procenta dospělých ve Spojených státech. Číslo zachycuje délku spánku, nikoli přímo diagnózu nespavosti, ukazuje ale rozsah nedostatečného odpočinku. Při opakovaných potížích, hlasitém chrápání, zástavách dechu, výrazné denní ospalosti nebo dlouhodobém zhoršení nálady je vhodné vyhledat lékaře či spánkovou ambulanci. Samotné doplňky stravy v takové situaci nemusejí řešit skutečnou příčinu problému.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.