Německé průmyslové a energetické firmy zvažují nové projekty v Ázerbájdžánu. Zaměřit se chtějí na obnovitelné zdroje, modernizaci elektrických sítí, ukládání energie i rozvoj dopravní infrastruktury. Příležitosti představitelé firem a ázerbájdžánské vlády projednávali na konferenci German-Azerbaijani Connectivity Conference 2026 v Baku, kterou uspořádala Německo-ázerbájdžánská obchodní komora.
Setkání se podle agentury Euronews zúčastnilo více než 250 lidí, včetně více než 35 hostů z Německa. Německý velvyslanec v Ázerbájdžánu Dirk Lölke uvedl, že regionální konektivita by se po nedávné návštěvě prezidenta Ilhama Alijeva v Berlíně mohla stát druhým pilířem hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi vedle energetické spolupráce.
Vítr, sítě a zelený koridor
Společnost Siemens Energy na konferenci uvedla, že je připravena poskytnout technologie a odborné znalosti pro rozvoj ázerbájdžánské obnovitelné energetiky. Firma se zajímá také o plánovaný koridor Caspian-Black Sea-Europe Green Energy Corridor, který má propojit Kaspické moře, černomořský region a evropské trhy.
Ázerbájdžán podle náměstka ministra energetiky Elnura Soltanova plánuje do roku 2032 vybudovat větrné a solární elektrárny s celkovým výkonem osm gigawattů. Země zároveň usiluje o to, aby obnovitelné zdroje do roku 2030 tvořily 30 procent její instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Německé firmy se vedle samotné výroby elektřiny zajímají o modernizaci přenosových sítí, bateriová úložiště a infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů.
Německý výrobce větrných turbín Enercon zvažuje, že by v Ázerbájdžánu zahájil místní výrobu s využitím německého financování a technologií. Konkrétní nabídku firma dosud nedostala. Podle jejího zástupce Tayfuna Bayraktara by případný závod mohl v budoucnu vyrábět také pro export. Velikost investice by závisela na poptávce; jedna turbína s výkonem sedm megawattů nyní stojí zhruba sedm až osm milionů eur.
Spolupráce v plynu a dopravě
Jednání se netýkala pouze obnovitelných zdrojů. Německý dovozce plynu VNG AG projevil zájem o dlouhodobou smlouvu se státní energetickou společností SOCAR na 15 až 20 let. Firma chce zvýšit dovozní objemy a současně spolupracovat na biometanu, vodíku, obnovitelné energetice a nízkoemisních palivech.
Ázerbájdžán chce zároveň posílit svou úlohu na takzvaném Středním koridoru, který spojuje Čínu a střední Asii s Evropou přes Kaspické moře a Kavkaz. Baku očekává, že tranzitní nákladní doprava přes zemi do roku 2030 dosáhne 30 milionů tun. Náměstek ministra hospodářství Samad Bashirli představil německým firmám zónu volného obchodu Alat jako místo vhodné pro exportně zaměřenou výrobu. Náměstek ministra digitálního rozvoje a dopravy Rashad Hasanov zdůraznil význam digitalizace pro zrychlení přepravy a posílení role Ázerbájdžánu jako spojnice mezi Evropou a Asií.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.