Pravidelný pohyb nemusí být dlouhý, aby souvisel s některými ukazateli kvalitnějšího spánku. Výzkumníci z The University of Texas at Austin zjistili, že lidé, kteří se hýbali častěji, trávili více času v hlubších fázích spánku a následující den uváděli více energie a méně stresu. Výsledky popsal server ScienceDaily s odkazem na výzkum publikovaný v časopise Journal of Physical Activity & Health.
Studie se zaměřila nejen na celkový objem pohybu, ale také na jeho četnost. Jinými slovy, vědci zkoumali, zda se spánek liší u lidí, kteří cvičí téměř každý den, oproti těm, kteří stejnou aktivitu soustředí do několika dnů v týdnu. Z dostupných údajů vyplývá, že pro spánek může být výhodné rozložit pohyb pravidelněji, místo aby se odehrával pouze o víkendu.
Za středně až intenzivní pohyb výzkumníci považovali aktivitu, při níž se zrychlí dýchání, ale člověk stále dokáže mluvit. Podle zprávy univerzity byla s příznivějšími ukazateli spánku spojena už přibližně desetiminutová denní dávka takové aktivity. K lepšímu spánkovému profilu a náladě se pojil také lehčí pohyb, například chůze nebo pravidelné přestávky od sezení a postavení se.
Data z běžného života
Výzkumníci využili nositelná zařízení Fitbit, která zaznamenávala pohyb a odhadovala jednotlivé fáze spánku. Účastníci je nosili po několik měsíců, takže studie nesledovala pouze reakci na jednorázové cvičení v laboratorních podmínkách. Ranní a večerní dotazníky v chytrém telefonu zároveň zachycovaly subjektivní údaje o energii, stresu a odpočatosti.
Na tento výzkum navázala dřívější práce stejného týmu, zveřejněná v časopise Scientific Reports. Ta sledovala 82 vysokoškolských studentů ve věku 18 až 35 let. Ukázala, že lehká i středně až intenzivní fyzická aktivita souvisela s větším podílem spánku non-REM, tedy fáze zahrnující mimo jiné hluboký spánek. Ten je částí spánkového cyklu, během níž organismus podle současných poznatků zajišťuje významnou část tělesné a duševní obnovy.
Výsledky ale neprokazují, že krátké cvičení přímo způsobuje hlubší spánek. Šlo o pozorování souvislostí v běžném životě, nikoli o randomizovaný experiment, v němž by vědci účastníkům přidělili konkrétní pohybový režim. Přístroje Fitbit navíc nedosahují přesnosti polysomnografie, tedy standardního laboratorního vyšetření spánku pomocí záznamu mozkové aktivity, pohybů očí a dalších tělesných funkcí. Výzkumný soubor byl také omezen především na mladé dospělé, takže není jisté, zda se stejné vztahy projeví stejně u starších lidí nebo u osob se spánkovými potížemi.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.