Česká republika se naučila evropské peníze získat i formálně správně vyčerpat. Podle aktuálního EU reportu Nejvyššího kontrolního úřadu ale za rychlým čerpáním často zaostává skutečný přínos projektů. Zpráva přichází v době, kdy se v Evropské unii rozbíhá vyjednávání o víceletém rozpočtu na roky 2028 až 2034. Česko v něm podle dosavadních návrhů zůstane čistým příjemcem, tedy zemí, která z rozpočtu EU dostává více peněz, než do něj odvádí. Objem podpory se však pravděpodobně sníží.
Pět bodů, které zpráva zdůrazňuje
1. Čerpání už není hlavní problém. Česko má v letech 2021 až 2027 z evropských fondů získat více než 1,3 bilionu korun. V rychlosti využívání peněz patří mezi evropské premianty. NKÚ ale upozorňuje, že úspěch nelze měřit jen tím, zda se podařilo vyčerpat přidělenou částku. Rozhodující je, zda podpora zvýší konkurenceschopnost, zlepší veřejné služby nebo vyřeší konkrétní problém.
2. Peníze se příliš rozdělují do malých projektů. Kontroloři dlouhodobě kritizují roztříštěnost dotačních programů a množství menších investic, jejichž dopad na ekonomiku je omezený. Podle NKÚ by stát měl podporu soustředit do menšího počtu strategických oblastí a předem lépe posuzovat, zda je dotace skutečně potřebná. Místo hodnocení formálního splnění podmínek má být důležitější měřit výsledek.
3. Některé programy nesplnily stanovené cíle. NKÚ ve zprávě shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí ukončených mezi dubnem 2025 a březnem 2026. U digitálního vzdělávání šlo o podporu ve výši 8,2 miliardy korun, přesto podle úřadu nebyl naplněn žádný z prioritních cílů programu. U podpory energetických úspor a obnovitelných zdrojů dosáhl objem podpory 26,4 miliardy korun, dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách ale činil jen 1,1 procenta.
4. Problémy se týkají i velkých investic. Do čisté mobility zamířilo 5,3 miliardy korun, Česko však podle kontrolorů stále patří mezi nejslabší země EU v rozšíření elektromobility a nesplnilo část cílů v dobíjecí infrastruktuře. U připravenosti nemocnic na mimořádné situace se z podpory 18,6 miliardy korun často pořizovalo vybavení do zásoby, místo aby vznikly systémové změny. Podpora 650 milionů korun na přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu zase nezastavila pokles kombinované dopravy.
5. Po roce 2028 se změní pravidla. Evropská komise plánuje přejít na takzvané podmíněné čerpání. Výplata peněz bude více záviset na plnění konkrétních cílů, milníků a reforem. Česko tak bude muset prokazovat nejen to, že peníze utratilo, ale také co za ně vzniklo a jaký mají výsledek. NKÚ zároveň doporučuje více využívat úvěry a záruky. Ty v Česku tvoří necelých 2,5 procenta podpory z evropských fondů, zatímco průměr Evropské unie je přibližně devět procent.
Podle Českého statistického úřadu i dalších evropských institucí patří unijní peníze mezi významné zdroje veřejných investic. Zpráva NKÚ ale upozorňuje, že s postupným přibližováním české ekonomiky k průměru EU se bude měnit i pozice země v evropském rozpočtu. Pro další období proto bude důležitější výběr projektů a jejich měřitelný dopad než samotná schopnost dotace administrativně vyčerpat. Od ledna 2027 má navíc v Česku platit nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který klade větší důraz na odpovědnost za výsledky, řízení rizik a hospodárnost.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.