Ministerstvo zemědělství zřejmě ustupuje od záměru zavést předkupní právo pro zemědělce, kteří hospodaří na pronajaté půdě. V pořadu Interview Plus Českého rozhlasu to uvedl místopředseda Asociace soukromých zemědělců Jan Štefl. Původní návrh měl nájemcům umožnit získat přednost při prodeji pozemků, které už obhospodařují.
Podle Štefla by taková úprava představovala výrazný zásah do vlastnického práva. „Muselo to tak dopadnout, protože šlo o tak výrazný zásah do svobody vlastnictví, že to nemohlo přes Ústavní soud projít,“ řekl. Za ústupem ministerstva podle něj stál soustředěný tlak vlastníků zemědělské půdy i dalších nemovitostí. Obávali se, že by norma vytvořila precedens pro jiné vlastnické vztahy.
Místo předkupního práva má podle informací, které Štefl označil za předběžné, platit oznamovací povinnost. Vlastník by měl nájemce informovat o tom, že hodlá půdu prodat. Přesné podmínky zatím podle Štefla nejsou známé. Domnívá se však, že i tento model by mohl vlastníkům přinést nové povinnosti a případně také sankce za jejich nesplnění.
„Neznáme přesné detaily, ale je to v bledě modrém to samé,“ uvedl Štefl. Podle něj nejde o kompromis, protože nájemci by mohli do prodeje pozemků nadále vstupovat. Vlastník přitom nemusí chtít půdu prodat právě zemědělci, který ji má pronajatou. Štefl odmítá také argument, že by opatření bylo nutné kvůli potravinové bezpečnosti.
Podle údajů ministerstva zemědělství se v Česku ročně prodají přibližně dvě procenta zemědělské půdy. Asi pětinu tohoto objemu podle Štefla tvoří přeprodeje, při nichž kupující půdu následně prodá se ziskem. Místopředseda Asociace soukromých zemědělců označil působení investičních společností na trhu za běžnou součást obchodu a uvedl, že kvůli tomu není nutné zavádět oznamovací povinnost.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.