Integrace lidí s přistěhovaleckým původem v Německu se podle aktuálních vládních údajů v mnoha oblastech zlepšuje. Pokrok je patrný zejména u potomků přistěhovalců, kteří častěji než jejich rodiče dosahují vyššího vzdělání a lépe se uplatňují na trhu práce. Zároveň ale zůstávají výrazné rozdíly v příjmech, zaměstnanosti, zastoupení ve veřejných institucích i v přístupu ke vzdělání. Vyplývá to z integrační zprávy, o které informovala Deutsche Welle.
V roce 2025 žilo v Německu 21,8 milionu lidí s takzvanou imigrační historií, tedy lidí, kteří se sami přistěhovali od roku 1950, nebo jejichž oba rodiče přišli do země ze zahraničí. Podle německé vlády to představovalo více než čtvrtinu obyvatel. Integrace se proto netýká okrajové části společnosti, ale stále výrazněji ovlivňuje fungování německého školství, pracovního trhu i veřejných služeb.
Statistický úřad Destatis uvedl, že v roce 2025 pracovalo 70 procent přistěhovalců ve věku od 15 do 64 let. V roce 2005 to bylo 57 procent. U lidí bez imigrační historie činil podíl zaměstnaných 81 procent. Rozdíl je výraznější u žen: pracovalo 62 procent přistěhovaných žen, zatímco u žen bez imigrační historie to bylo 79 procent. U mužů byl rozdíl menší, sedm procentních bodů.
Rozdíly se projevují také v odměňování a charakteru práce. Přistěhovalci pracující na plný úvazek měli v roce 2025 podle Destatisu průměrný hrubý příjem 3494 eur měsíčně, o 16 procent méně než lidé bez imigrační historie. Častěji také zastávali méně kvalifikovaná místa a méně často pracovali ve vedoucích nebo akademických profesích. Ve veřejném sektoru bylo v roce 2023 zaměstnáno 11 procent lidí s imigrační historií, přibližně polovina podílu u ostatních obyvatel.
Bezpečnost jako politicky citlivé téma
Vedle sociálního a ekonomického začlenění zůstává citlivou otázkou kriminalita mladistvých. Německá policejní statistika za rok 2025 zaznamenala pokles násilné kriminality o 2,3 procenta a pokles počtu podezřelých mladistvých o 7,4 procenta. Počet podezřelých dětí však vzrostl o 3,3 procenta. U násilné kriminality byli lidé bez německého občanství nadále zastoupeni nadprůměrně, tvořili 42,9 procenta podezřelých. Údaje přitom popisují státní příslušnost, nikoli původ nebo imigrační historii, a samy o sobě nevysvětlují příčiny kriminality.
Právě spojování integrace s násilím mladých lidí může podle Deutsche Welle vyvolat novou politickou kontroverzi. Vláda zdůrazňuje význam jazykových a profesních kurzů, lepších vzdělávacích šancí a kontaktů na pracovišti. Současně čelí tlaku, aby reagovala na násilné činy důsledněji. Integrační zpráva tak vedle dosaženého pokroku upozorňuje i na přetrvávající nerovnosti a na to, že úspěšné zapojení do společnosti se v Německu stále liší podle pohlaví, generace a sociálního prostředí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.