Protivládní protesty v Albánii nabývají na síle. Do hnutí, které v hlavním městě Tiraně několik měsíců kritizuje korupci a postup vlády, se v polovině října výrazně zapojili středoškoláci a vysokoškolští studenti. Demonstranti požadují mimo jiné nižší náklady na vzdělávání, větší státní podporu školám a vyšetření korupčních případů. Část z nich zároveň žádá odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Protesty, které byly zpočátku převážně pokojné, se v posledních dnech změnily v násilné střety s policií. V Tiraně demonstranti házeli kameny a další předměty na policisty, zapalovali odpadkové kontejnery a poškodili některé budovy a bankomaty. Policie použila vodní děla, slzný plyn a podle dostupných zpráv také gumové projektily. Úřady zadržely stovky lidí. Při potyčkách utrpěli zranění policisté i demonstranti.
Napětí vyvrcholilo mimo jiné 14. října, kdy během střetů začala hořet budova albánského ministerstva školství. Podle agentury Associated Press se studentské protesty připojily k širšímu hnutí známému jako „Flamingo Revolution“. To vzniklo na jaře kvůli plánované výstavbě luxusního turistického areálu v chráněné pobřežní oblasti, postupně se však rozšířilo na kritiku vlády, korupce, klientelismu a fungování politického systému.
Rama tvrdí, že protesty nejsou pouze spontánním vyjádřením nespokojenosti mladých lidí. Za jejich radikalizací podle něj stojí kombinace domácích a zahraničních aktérů, včetně opozičních stran, organizovaného zločinu a takzvané Antify, volně používaného označení pro levicově radikální aktivisty. Premiér hovořil také o hybridním útoku proti Albánii. Pro tato tvrzení však podle dosavadních veřejných informací nepředložil důkazy.
Studenti takové vysvětlení odmítají. Podle Deutsche Welle demonstranti uvádějí, že důvody jejich nespokojenosti jsou především domácí: korupční skandály, špatné podmínky na univerzitách, rostoucí životní náklady a pocit, že mladí lidé nemají v zemi perspektivu. Někteří hovoří také o obavách z politických nebo pracovních postihů, protože značná část zaměstnanců je závislá na státu.
Rama, který vede vládu od roku 2013, odstoupení odmítá. Tvrdí, že Albánie v boji proti korupci postupuje a že právo na protest je třeba odlišovat od násilí a ničení majetku. Protestní hnutí zatím nemá jednotné vedení ani jasně formulovaný politický program. Právě jeho šíření mezi studenty ale představuje pro premiéra největší domácí výzvu za několik let. Demonstrace pokračovaly v Tiraně i v dalších albánských městech.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.