Rodiny více než 4000 Ázerbájdžánců, kteří zmizeli během první karabašské války, žádají evropské instituce o podporu při objasňování osudu svých blízkých. Příbuzní se s požadavkem obrátili na instituce Evropské unie v době, kdy se po desetiletích konfliktu obnovily snahy o mírové uspořádání vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Informoval o tom server Euronews.
Podle ázerbájdžánské Státní komise pro válečné zajatce, rukojmí a pohřešované osoby bylo k 31. srpnu 2026 stále vedeno jako pohřešovaných 4010 občanů. Z toho 4004 připadali na první karabašskou válku a šest na druhou válku. Mezi pohřešovanými z první války je podle komise 3222 vojáků a 782 civilistů, včetně 71 dětí, 288 žen a 319 starších lidí.
První karabašská válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem probíhala na přelomu 80. a 90. let a skončila příměřím v roce 1994. Boje provázelo vysídlení obyvatelstva a rozsáhlé ztráty na životech. Osud tisíců lidí zůstal neobjasněný a jejich rodiny po více než tři desetiletí nevědí, zda jejich blízcí zemřeli, padli do zajetí, nebo byli pohřbeni na dosud neodhalených místech.
Ázerbájdžánské úřady v posledních letech provádějí exhumace a identifikaci ostatků v oblastech, které získaly pod kontrolu po válce v roce 2020 a následných událostech. Ke konci srpna komise uvedla, že bylo nalezeno a exhumováno 910 souborů lidských ostatků. Pomocí DNA a forenzních metod se podařilo identifikovat 328 pohřešovaných. Celkem bylo do té doby rodinám předáno 267 identifikovaných osob k pohřbení a bylo objeveno 32 hromadných hrobů.
Mezinárodní výbor Červeného kříže, který se pátráním po pohřešovaných v regionu zabýval po desetiletí, v roce 2025 na žádost ázerbájdžánské vlády ukončil svou fyzickou přítomnost v zemi. Organizace uvedla, že její činnost převzaly domácí úřady, zároveň ale vyjádřila připravenost podporovat spolupráci ázerbájdžánských a arménských institucí a případně působit jako neutrální prostředník. Mezi roky 2008 a 2024 výbor shromáždil údaje o 3879 pohřešovaných a odebral biologické vzorky od tisíců jejich příbuzných.
Otázka pohřešovaných se týká obou stran konfliktu. Mezinárodní komise pro pohřešované osoby odhaduje, že v důsledku tří desetiletí střetů mezi Arménií a Ázerbájdžánem se pohřešuje přibližně 5000 lidí. Organizace označila otázku objasnění jejich osudu za důležitou součást upevnění míru v jižním Kavkaze. Rodiny ázerbájdžánských pohřešovaných nyní doufají, že evropské instituce podpoří výměnu informací, hledání hromadných hrobů a identifikaci ostatků jako součást širšího procesu usmíření.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.