Objekt označovaný jako 1998 KY26, který má podle novějších měření průměr přibližně 11 metrů, vykazuje při pohybu Sluneční soustavou neobvyklé zrychlení. Jeho dráhu podle dostupných pozorování nelze úplně vysvětlit působením gravitace Slunce a Země. To vedlo k úvahám, zda by ve skutečnosti nemohlo jít o pozůstatek sovětské kosmické sondy.
Podle agentury Euronews astronomové u objektu zaznamenali takzvané negravitační zrychlení. Jde o změnu dráhy nebo rychlosti způsobenou jinými silami než gravitačním působením okolních těles. U komet může podobný efekt vznikat například únikem plynů z povrchu. U 1998 KY26 však vědci dosud nemají přímý důkaz o takové aktivitě.
Hypotéza spojuje objekt se sondou Phobos 1, kterou Sovětský svaz vypustil v červenci 1988 směrem k Marsu a jeho měsíci Phobos. Sonda se při letu ztratila po poruše komunikace. Nová analýza uvedená v odborném preprintu porovnává dráhu 1998 KY26 s trajektorií, kterou by mohla mít sonda vyslaná na podobnou meziplanetární cestu. Autoři upozorňují také na možné shody ve velikosti, odrazivosti a tvaru tělesa.
Výzkumníci ale zdůrazňují, že tento výklad zatím není potvrzený. 1998 KY26 je stále běžně veden jako blízkozemní asteroid a v odborné literatuře se objevuje také označení „temná kometa“. Tím se označují malá tělesa, která vykazují negravitační odchylky podobné kometám, ale při pozorování nevytvářejí zřetelnou komu ani ohon.
Současná pozorování navíc ukazují, že jde o mimořádně malé a rychle rotující těleso. Astronomové jeho velikost v posledních letech odhadli na zhruba 11 metrů, tedy výrazně méně než dřívější odhady. Jednu otočku kolem vlastní osy podle novějších měření dokončí přibližně za několik minut. Takové vlastnosti mohou komplikovat určování jeho tvaru, složení i původu.
Rozhodující odpověď by mohla přinést japonská sonda Hayabusa2, která byla původně vyslána k asteroidu Ryugu. Po splnění hlavní mise pokračuje v prodlouženém programu a k 1998 KY26 má podle plánů dorazit v červenci 2031. Přímé pozorování z malé vzdálenosti by mohlo ukázat, zda objekt připomíná přirozený asteroid, nebo konstrukci vytvořenou člověkem.
Do té doby zůstává možnost, že jde o téměř čtyři desetiletí ztracenou sovětskou sondu, pouze jednou z hypotéz. Samotné negravitační zrychlení podle odborníků neprokazuje umělý původ objektu a může mít i přirozené vysvětlení.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.