Evropští bezpečnostní experti varují před snahami zásadně přepsat bezpečnostní uspořádání kontinentu. Takový krok by podle nich mohl znamenat ústup od principu, že si každý stát sám volí své bezpečnostní aliance, a zároveň by mohl naplnit dlouhodobé přání Moskvy znovu vyjednat pravidla poválečné Evropy. Upozornila na to německá stanice Deutsche Welle.
Současná evropská bezpečnostní architektura stojí na několika institucích a dohodách, především na NATO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a systému smluv o kontrole zbrojení. Jejím základním principem je svrchovaná rovnost států a právo každé země rozhodovat o své zahraniční a bezpečnostní orientaci bez nátlaku zvenčí.
Rusko tento princip zpochybnilo už před svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu. V prosinci 2021 požadovalo po Spojených státech a NATO mimo jiné závazek, že se Severoatlantická aliance nebude dále rozšiřovat na východ a že nebude rozmísťovat své síly ani výzbroj v členských zemích, které do NATO vstoupily po roce 1997. Návrhy by v praxi znamenaly omezení bezpečnostních možností států střední a východní Evropy.
NATO tehdy odmítlo přistoupit na omezení své politiky otevřených dveří. Aliance zároveň uvedla, že je připravena s Moskvou jednat o kontrole zbrojení, vojenské transparentnosti a opatřeních ke snížení rizika nechtěného konfliktu. Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 se ale vztahy mezi NATO a Ruskem dostaly na nejnižší úroveň od konce studené války.
Severoatlantická aliance nyní označuje Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost svých členů a pro stabilitu euroatlantického prostoru. Podle NATO se Moskva snaží evropské bezpečnostní uspořádání zásadně změnit a prosadit sféry vlivu či přímou kontrolu nad sousedními zeměmi. Aliance v reakci posiluje obranu na východním křídle, zvyšuje připravenost a rozvíjí také ochranu před kybernetickými a dalšími hybridními útoky.
Debata o nové bezpečnostní architektuře přesto nezmizela. Podle představitelů OBSE bude po skončení války nutné hledat způsob, jak obnovit dialog a snížit riziko dalšího zbrojení či eskalace. Organizace, která sdružuje státy Evropy, Severní Ameriky a části Asie, může podle nich sloužit jako fórum pro jednání i v době hlubokých sporů. Experti ale zdůrazňují, že případné rozhovory nesmějí vést k rozhodování o bezpečnosti menších států bez jejich účasti ani k legalizaci územních zisků dosažených silou.
Podle agentury Reuters a oficiálních dokumentů NATO tak nynější spor není pouze otázkou budoucího uspořádání vztahů s Ruskem. Týká se také toho, zda bude evropská bezpečnost založena na pravidlech platných pro všechny státy, nebo na dohodách velmocí o rozdělení kontinentu do sfér vlivu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.