Astronomové získali dosud nejjasnější přímý snímek slabého hvězdného průvodce Betelgeuse, jedné z nejvýraznějších hvězd souhvězdí Orionu. Pozorování podporuje představu, že rudý veleobr není samostatný, ale tvoří dvojhvězdný systém. Výsledky popisuje studie nazvaná „VLT/SPHERE images the candidate companion of Betelgeuse“, zveřejněná v časopise Astronomy & Astrophysics.
Tým vedený Miguelem Montargèsem z Observatoire de Paris využil dalekohled Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře v Chile. Ke snímkování sloužil přístroj SPHERE, vybavený adaptivní optikou – systémem, který průběžně koriguje rozmazání obrazu způsobené zemskou atmosférou. Astronomové pozorovali Betelgeuse 6. prosince 2024, kdy výpočty předpovídaly největší zdánlivé oddálení průvodce od hlavní hvězdy.
Slabý objekt se podařilo odhalit pomocí metod zpracování obrazu původně vyvinutých především pro hledání exoplanet. Výzkumníci použili mimo jiné takzvané úhlové a spektrální diferenciální zobrazování a dvě nezávislé statistické metody pro potlačení světla Betelgeuse. Kandidát na průvodce byl v datech zachycen s významností 6,1 směrodatné odchylky jednou metodou a 5,1 směrodatné odchylky druhou. Objekt se nacházel ve vzdálenosti přibližně 52 úhlových milisekund od středu Betelgeuse.
Nové měření zároveň změnilo představu o vlastnostech průvodce. Dřívější modely, vycházející z dlouhodobých změn radiální rychlosti a jasnosti Betelgeuse, předpokládaly těleso s hmotností menší než Slunce. Přímé zobrazení však naznačuje, že Betelgeuse B má přibližně 2,6 až 3,1 hmotnosti Slunce. Pokud obě hvězdy vznikly ve stejné době, mělo by jít o mladou hvězdu hlavní posloupnosti, tedy o objekt, v němž energie vzniká běžným spalováním vodíku v jádře.
Možný průvodce se hledal zhruba sto let. Jeho existence byla navrhována mimo jiné kvůli takzvané dlouhé sekundární periodě Betelgeuse. Jde o několik let trvající pravidelnou změnu v pozorovaných vlastnostech hvězdy, která nemusí být snadno vysvětlitelná samotnými pulsacemi a prouděním horkého plynu v jejích rozsáhlých vnějších vrstvách. Studie z roku 2024 spojila tuto periodu s oběhem průvodce kolem Betelgeuse, ale předpovídala výrazně méně hmotný objekt.
Výsledek zatím představuje velmi silný důkaz, nikoli definitivní uzavření celé otázky. Astronomové chtějí průvodce znovu pozorovat přibližně za rok, kdy by se měl na obloze nacházet na opačné straně Betelgeuse. Takové měření by pomohlo potvrdit, že objekt skutečně obíhá kolem rudého veleobra, a nikoli že jde o vzdálenou hvězdu v pozadí nebo artefakt zpracování obrazu. Zjištění také otevírá otázku, jak blízký průvodce ovlivňuje vývoj Betelgeuse a její budoucí explozi v podobě supernovy. Samotné pozorování ale neříká, kdy k takové explozi dojde.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.