Na pobřeží Černého moře v Bulharsku vznikla neobvyklá turistická atrakce. Návštěvníci jezera Atanasovsko si na tělo nanášejí tmavé bahno a poté se nechávají nadnášet v mělké slané vodě, která může mít podle části laguny růžový až červený odstín. O místě informovala agentura Euronews.
Atanasovsko leží na severovýchodním okraji Burgasu a patří k pobřežním lagunám v okolí města. Jeho voda je hypersalinní, tedy výrazně slanější než běžná mořská voda. Barva se mění podle koncentrace soli, množství vody a biologických procesů, které v takto náročném prostředí probíhají. Právě kombinace slané vody, bahna a neobvyklých barev je důvodem, proč se k jezeru v letních měsících vydávají místní i zahraniční návštěvníci.
Jezero ale není pouze rekreačním místem. Atanasovsko je součástí evropské sítě Natura 2000 a zároveň chráněnou oblastí významnou pro vodní ptactvo. Oficiální bulharský formulář Natura 2000 uvádí, že se v oblasti vyskytuje 288 druhů ptáků. Lokalita patří k nejvýznamnějším mokřadům na bulharském pobřeží a slouží jako místo pro hnízdění i migraci řady druhů.
Ochrana přírody se zde prolíná s tradičním využíváním laguny. V okolí Atanasovska se po staletí získávala mořská sůl odpařováním vody. Jižní část jezera je spojena se solnými pánvemi a její prostředí využívají také lidé, kteří vyhledávají bahno a takzvaný louh, tedy koncentrovaný slaný roztok vznikající při výrobě soli.
Pomorie připomíná staré řemeslo
Nedaleké Pomorie uchovává tuto tradici v Muzeu soli. Jde o specializované venkovní muzeum, které představuje výrobu soli pomocí slunečního odpařování mořské vody. Součástí areálu je výstavní prostor a solná pole, kde se sůl stále vyrábí tradiční technologií známou jako Anhialská metoda. Muzeum bylo otevřeno v roce 2002 a podle bulharských turistických úřadů je jediným specializovaným muzeem svého druhu v zemi.
Výroba soli byla pro obyvatele Pomorie po dlouhá staletí zdrojem obživy. Historické prameny podle turistického portálu Visit Bulgaria zmiňují solná pole v regionu už ve starověku. Dnes muzeum zachovává postupy, nástroje a krajinu, které se v běžném hospodářství používají stále méně. Atanasovsko tak spojuje přírodní zajímavost, rekreaci a připomínku řemesla, jehož další existence závisí na rovnováze mezi turistickým využitím a ochranou citlivého mokřadního ekosystému.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.