Vědci v laboratořích a šlechtitelských centrech hledají způsoby, jak v oteplujícím se světě zachovat dostatečnou produkci potravin. Rostliny vystavují vysokým teplotám, nedostatku vody nebo dalším zátěžovým podmínkám a sledují, které z nich si dokážou udržet růst a výnos. Výsledky mají pomoci vyšlechtit odrůdy vhodnější pro podmínky, které zemědělce čekají v dalších desetiletích.
Podle reportáže Deutsche Welle se výzkumníci při práci nesoustředí pouze na velikost úrody. Rostliny skenují a analyzují také jejich reakce na stres, například změny ve stavbě listů, spotřebě vody nebo rychlosti růstu. Takto získaná data mohou šlechtitelům ukázat, které vlastnosti souvisejí s odolností a které genetické linie stojí za další testování.
Klimatická změna už podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) negativně ovlivňuje stabilitu sklizní a kvalitu plodin. Dopady jsou výraznější v oblastech, kde jsou teploty už nyní vysoké, zejména v částech Afriky a Latinské Ameriky. U čtyř hlavních plodin IPCC uvádí bez započtení adaptace průměrný pokles výnosů za desetiletí o 2,3 procenta u kukuřice, 3,3 procenta u sóji, 0,7 procenta u rýže a 1,3 procenta u pšenice. Jde o globální medián, který se mezi regiony a scénáři výrazně liší.
Horko poškozuje rostliny v různých fázích vývoje. U některých plodin může narušit opylování a tvorbu zrn, u ovoce a zeleniny vede ke špatnému nasazení plodů, rychlejšímu dozrávání a horší kvalitě. Sucho zároveň omezuje schopnost rostlin přijímat živiny a zvyšuje tlak na zavlažování. Vyšší teploty mohou navíc podporovat šíření škůdců a chorob.
Šlechtění má zkrátit cestu od testu k osivu
Mezinárodní zemědělská výzkumná síť CGIAR uvádí, že moderní šlechtění kombinuje terénní pokusy s genomikou a počítačovou analýzou. Cílem je vyvíjet odrůdy, které potřebují méně vody a hnojiv, odolávají teplotním výkyvům a současně si zachovávají vlastnosti důležité pro zemědělce a spotřebitele, například chuť, dobu vaření nebo odolnost vůči nemocem. Podle CGIAR mohou genetické nástroje některé šlechtitelské postupy výrazně urychlit.
Samotné nové odrůdy ale problém nevyřeší. Jejich přínos závisí na tom, zda se osivo dostane k pěstitelům, zda mu odpovídají místní půda a klima a zda mají farmáři přístup k vodě, financím a poradenství. CGIAR proto vedle vývoje plodin podporuje také modernizaci národních šlechtitelských programů a osivových systémů, zejména v zemích globálního Jihu. Organizace zároveň upozorňuje, že odolnost musí být spojena s výnosem, výživovou hodnotou a dostupností pro drobné zemědělce.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.