Známky aterosklerózy, tedy ukládání tukových a dalších látek do stěn tepen, se objevily i u části mladých dospělých bez příznaků a předchozí diagnózy kardiovaskulárního onemocnění. Ve studii REACT mělo plaky alespoň v jedné tepenné oblasti 57,1 procenta z 16 808 účastníků ve věku 18 až 70 let. Výsledky zveřejnil časopis New England Journal of Medicine.
Nejmladší věková skupina zahrnovala lidi ve věku 18 až 29 let. Aterosklerózu v ní vědci zjistili u 8,7 procenta mužů a 6,7 procenta žen, dohromady tedy přibližně u jednoho člověka ze třinácti. S přibývajícím věkem podíl rostl a mezi účastníky ve věku 60 až 70 let dosáhl přibližně devíti z deseti lidí.
Výzkumníci tepny přímo zobrazili
Studie probíhala v Dánsku a Španělsku a zahrnula předem stanovené věkové skupiny s vyváženým zastoupením žen a mužů. Vědci pomocí trojrozměrného ultrazvuku vyšetřili krční a stehenní tepny a počítačovou tomografií zobrazili také věnčité tepny zásobující srdce. K tomu zaznamenali běžné rizikové faktory, krevní biomarkery a další údaje.
V mladších skupinách byly plaky nejčastěji omezené na jedinou, takzvanou periferní tepennou oblast. S věkem se zvětšoval jejich objem a častěji zasahovaly více tepenných povodí. Samostatný nález pouze ve věnčitých tepnách byl ve všech věkových skupinách poměrně neobvyklý: týkal se nejvýše 9,3 procenta mužů a 5,0 procenta žen podle věkové skupiny.
Výsledky zároveň ukázaly rozdíly mezi pohlavími. U mužů začala četnost aterosklerózy růst v mladším věku. U žen byl nárůst výraznější zejména ve středním věku, přibližně mezi 40. a 60. rokem života. Studie ale nezjišťovala, u koho později skutečně vznikl infarkt nebo mrtvice. Přítomnost plaku proto sama o sobě neznamená, že konkrétní člověk takovou příhodu nevyhnutelně prodělá.
Možnosti dřívějšího odhalení
Autoři upozorňují, že většina lidí s aterosklerózou ve věnčitých tepnách měla současně nález v krčních nebo stehenních tepnách. Jejich vyšetření ultrazvukem je jednodušší a neinvazivní ve srovnání s CT vyšetřením věnčitých tepen. To podle vědců otevírá možnost zkoumat, zda by zobrazování tepen mohlo v budoucnu doplnit běžné odhady rizika založené například na věku, krevním tlaku, cholesterolu a kouření.
Studie však zatím neprokázala, že plošný screening nebo léčba lidí s nálezem plaku zlepší zdravotní výsledky. Šlo o vyšetření účastníků v jednom časovém bodě a data pocházejí ze dvou evropských zemí, takže jejich zobecnitelnost na jiné populace je omezená. Další fáze projektu REACT má podle plánu ověřit v randomizované klinické studii, zda prevence řízená výsledkem zobrazovacích vyšetření dokáže zpomalit vývoj aterosklerózy a snížit počet kardiovaskulárních příhod.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.