Český premiér Andrej Babiš hájí význam Severoatlantické aliance pro bezpečnost Česka, odmítá ale výzvy k rychlejšímu zvyšování obranných výdajů. Praha podle něj nemůže v současné rozpočtové situaci postupovat rychleji. O postoji české vlády informovala německá stanice Deutsche Welle.
Babiš připustil, že Česko letos znovu nesplní dosavadní alianční požadavek vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Vláda plánuje tuto hranici dosáhnout v příštím roce, kdy chce rozpočet ministerstva obrany zvýšit o 36 miliard korun. Podle údajů zveřejněných vládou by výdaje měly v roce 2027 poprvé dosáhnout dvou procent HDP.
Český premiér současně odmítá závazek spojenců zvyšovat do roku 2035 výdaje na obranu a širší bezpečnostní opatření až na pět procent HDP. Na summitu NATO v Haagu se členské státy v roce 2025 dohodly, že 3,5 procenta HDP má směřovat na základní obranné potřeby a až 1,5 procenta na související investice, například ochranu kritické infrastruktury, odolnost státu nebo kybernetickou bezpečnost.
Babiš podle dřívějších vyjádření nepovažuje za reálné, aby Česko tuto trajektorii následovalo. Argumentuje omezenými možnostmi státního rozpočtu a potřebou financovat také zdravotnictví a další domácí priority. Vláda v návrhu rozpočtu na rok 2026 počítá s výdaji na obranu pod dvěma procenty HDP, což představuje méně, než plánoval předchozí kabinet.
Tlak ze Spojených států
Na Prahu kvůli výdajům tlačí Spojené státy i vedení NATO. Americký velvyslanec při alianci Matthew Whitaker v září označil za zklamání, že Česko podle něj nepostupuje dostatečně rychle při plnění závazků přijatých na summitu v Haagu. Podle agentury Reuters uvedl, že země musí na obranu vydávat více, aby se přiblížila požadovaným aliančním cílům.
Podobné výhrady zazněly také od českého prezidenta Petra Pavla, bývalého generála a dlouholetého zastánce silnější obranné politiky. Prezident upozorňuje, že bezpečnostní situace v Evropě se zhoršila kvůli ruské válce proti Ukrajině a že obranné schopnosti nelze dlouhodobě odkládat. Poslanci přesto rozpočet s nižšími výdaji schválili.
Babiš zároveň zdůrazňuje, že jeho vláda nechce zpochybňovat členství Česka v NATO ani závazek kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Spor se týká především tempa růstu výdajů a rozsahu závazků přijatých ostatními spojenci. Česko tak podle současných plánů směřuje ke dvěma procentům HDP, nikoli k rychlému navyšování na úroveň stanovenou pro rok 2035.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.