Všechny tři mandáty v předsednictvu Bosny a Hercegoviny podle téměř dokončeného sčítání získali kandidáti spojovaní s hlavními etnickými politickými proudy. Srbskou část předsednictva obsadí nacionalistka Željka Cvijanović, bosňáckou dosavadní člen předsednictva Denis Bećirović a chorvatskou kandidátka nacionalistického Chorvatského demokratického svazu Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH) Darijana Filipovićová. O výsledcích informovala německá stanice Deutsche Welle.
Željku Cvijanović podpořil Milorad Dodik, dlouholetý lídr bosenských Srbů a bývalý prezident Republiky srbské, jedné ze dvou autonomních částí země. Dodik byl v roce 2025 pravomocně odsouzen za nerespektování rozhodnutí mezinárodního vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu a na šest let mu byl zakázán výkon veřejných funkcí. Přesto si udržel výrazný vliv na politiku Republiky srbské a jeho strana Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) podle průběžných výsledků posílila také v tamním parlamentu.
V srbské části země Dodik po volbách prohlásil vítězství své strany. SNSD podle agentury Associated Press směřoval k výrazné většině v parlamentu Republiky srbské. Výsledek ukazuje, že ani soudní zákaz výkonu funkcí a předchozí politická krize Dodikovu pozici v bosenskosrbském táboře zásadně neoslabily. Dodik dlouhodobě prosazuje těsné vztahy se Srbskem a Ruskem a zpochybňuje pravomoci centrálních institucí v Sarajevu.
Bećirović, který zastupuje bosňáckou komunitu, vedl nad někdejším členem předsednictva a předsedou Strany demokratické akce Bakirem Izetbegovićem. Rozdíl mezi nimi byl podle průběžných výsledků menší než tři procentní body. Bećirović během kampaně sliboval pokračování proevropského směřování země a podporu jejího členství v Evropské unii a NATO. Jeho vítězství zároveň znamená, že se v předsednictvu udrží zástupce sociálnědemokratického proudu.
Chorvatský mandát získala Darijana Filipovićová z HDZ BiH, která měla podle průběžných výsledků výrazný náskok před Slavenem Kovačevićem z Demokratické fronty. HDZ BiH je hlavní stranou bosenských Chorvatů a dlouhodobě požaduje změny volebního systému. Chorvatští politici tvrdí, že současná pravidla umožňují, aby člena předsednictva deklarovaného jako chorvatského zvolili převážně voliči z jiné etnické skupiny.
Volby se konaly v systému vytvořeném po válce v letech 1992 až 1995 a po uzavření Daytonské mírové dohody. Předsednictvo má tři členy – Bosňáka, Srba a Chorvata – a jeho složení odráží etnické rozdělení země. Volební účast byla podle dostupných údajů rekordně nízká: hlasovalo přibližně 41,5 procenta z 3,4 milionu registrovaných voličů. Země zároveň čelí hospodářským problémům, dlouhodobému zablokování centrálních institucí a pomalému postupu na cestě k Evropské unii. Výsledek voleb proto podle analytiků nepřinesl oslabení nacionalistických stran, které v zemi dominují po desetiletí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.