V Bosně a Hercegovině pokračuje po nedělních všeobecných volbách sčítání hlasů. Přibližně 3,4 milionu oprávněných voličů vybíralo tři členy kolektivního předsednictva země, poslance celostátního parlamentu a představitele institucí obou autonomních entit – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Ústřední volební komise zveřejnila pouze předběžné výsledky, jejichž obraz se může po započtení všech hlasů ještě změnit.
Podle údajů komise zpracovaných přibližně z 80 procent hlasů vedl v souboji o bosňáckého člena předsednictva Denis Bećirović před Bakirem Izetbegovićem. V hlasování o chorvatského člena byla na prvním místě Darija Filipovićová. Srbskou část předsednictva podle průběžných výsledků vedla Željka Cvijanovićová ze strany Svaz nezávislých sociálních demokratů, kterou podporuje dlouholetý bosenskosrbský politik Milorad Dodik.
Dodik, který se voleb přímo neúčastnil, v neděli večer vyhlásil vítězství své strany. Podle agentury AP prohlásil, že SNSD získá také výraznou většinu v parlamentu Republiky srbské. Dodik v posledních letech prosazoval větší samostatnost této entity a opakovaně zpochybňoval pravomoci celostátních institucí v Sarajevu. Z veřejné funkce byl vyřazen po odsouzení za nerespektování rozhodnutí mezinárodního vysokého představitele dohlížejícího na provádění mírové dohody z roku 1995.
Výsledky parlamentních voleb se zároveň rýsují jen částečně. V bosňácké části země podle předběžného sčítání vedla Strana demokratické akce (SDA), zatímco v Republice srbské si silnou pozici udržovalo SNSD. Mezi chorvatskými voliči měla navrch Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH). Tyto strany patří k dlouhodobě nejsilnějším politickým uskupením v zemi a jejich případné pokračování ve vedení institucí by znamenalo jen omezenou změnu dosavadního mocenského rozložení.
Volební účast klesla
Ústřední volební komise oznámila, že k urnám přišlo 1 432 269 lidí, tedy zhruba 42 procent voličů. Volební účast tak byla přibližně o osm procentních bodů nižší než při volbách v roce 2022. Hlasování se poprvé konalo s využitím elektronické identifikace voličů a skenerů hlasovacích lístků, které mají omezit volební manipulace a další nesrovnalosti.
Nový systém ale podle AP na některých místech způsobil zpoždění. V Republice srbské se podle tamního ministerstva vnitra problémy týkaly 201 z celkem 1957 volebních místností. Komise proto umožnila některým stanovištím, kde se hlasování opozdilo, zůstat otevřená déle než do běžného uzavření volebních místností. Konečné výsledky budou zveřejněny až po dokončení sčítání a vyřízení případných stížností.
Volby se konaly v zemi, jejíž politický systém vznikl na základě Daytonské mírové dohody z roku 1995. Ta po válce rozdělila Bosnu a Hercegovinu mezi převážně bosňáckou a chorvatskou Federaci a převážně srbskou Republiku srbskou. Složitá struktura institucí a soupeření tří hlavních etnických politických bloků dlouhodobě zpomalují reformy i přibližování země k Evropské unii.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.