Brazilci se 4. října vydají k urnám v prvním kole prezidentských voleb. Hlasovat budou také o guvernérech, senátorech a poslancích. Pokud žádný z kandidátů na prezidenta nezíská potřebnou většinu, uskuteční se druhé kolo 25. října, uvádí brazilský Nejvyšší volební soud (TSE), který dohlíží na organizaci voleb.
Hlavní pozornost poutá souboj úřadujícího prezidenta Luiz Inácia Luly da Silvy a pravicového senátora Flávia Bolsonara. Ten je synem bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a snaží se navázat na jeho politické dědictví. Jair Bolsonaro, který vedl zemi v letech 2019 až 2022, se nyní o prezidentský úřad ucházet nemůže.
Průzkumy zveřejněné v září ukazují velmi těsný souboj. Podle agentury Reuters byly výsledky několika průzkumů statisticky vyrovnané. Datafolha dávala v modelu druhého kola Lulovi 46 procent a Fláviu Bolsonarovi 44 procent hlasů. Jiná šetření naopak přisuzovala mírný náskok Bolsonarovi. Rozdíly se pohybují v rámci statistické chyby, takže průzkumy zatím neukazují na jasného favorita.
Dvě odlišné představy o zahraniční politice
Lula se ve své kampani opírá o politiku, která zdůrazňuje samostatnost Brazílie, spolupráci se zeměmi globálního Jihu a aktivní roli v mezinárodních institucích. Jeho vláda podporuje také pokračování spolupráce v rámci skupiny BRICS, v níž vedle Brazílie působí například Čína, Indie, Rusko nebo Jihoafrická republika. Lula současně usiluje o udržení obchodních vztahů s Čínou, která patří k nejdůležitějším partnerům Brazílie.
Flávio Bolsonaro prosazuje výraznější přiblížení ke Spojeným státům a kritizuje podle něj přílišnou orientaci vlády na Čínu. V předvolebních vystoupeních zdůrazňuje spolupráci s Washingtonem v oblasti obchodu, bezpečnosti a strategických surovin. Podle Deutsche Welle se staví také proti snahám snižovat závislost mezinárodního obchodu na americkém dolaru, které podporují někteří představitelé BRICS.
Zahraniční politika se do kampaně promítá mimo jiné kvůli napjatým vztahům mezi Brazílií a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Lula v posledních dnech odmítl zahraniční zasahování do brazilského volebního procesu. Podle agentury Associated Press se mezi oběma zeměmi prohloubily spory kvůli americkým clům a politickým tlakům souvisejícím s případem Jaira Bolsonara.
Volby se uskuteční elektronicky a podle TSE je k nim registrováno přes 158 milionů voličů. Vítěz prezidentských voleb nastoupí do úřadu 5. ledna 2027. Výsledek rozhodne nejen o domácí hospodářské a bezpečnostní politice, ale také o tom, zda se Brazílie bude v příštích letech více přiklánět ke Spojeným státům, nebo zachová vyvažování vztahů mezi Washingtonem, Pekingem a dalšími mocnostmi.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.