Podvýživa nemusí znamenat pouze výraznou hubenost nebo prázdný žaludek. Do širší definice podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří také nedostatek vitaminů a minerálů, nadváha, obezita a zdravotní potíže způsobené nekvalitní stravou. Právě nedostatky mikroživin bývají obtížně rozpoznatelné. Člověk může mít běžnou tělesnou hmotnost, a přesto nepřijímat dostatek železa, jódu, vitaminu A nebo dalších látek potřebných pro správné fungování těla.
O takzvaném skrytém hladu se hovoří tehdy, když strava dodává dostatek energie, ale málo živin. Riziko zvyšuje chudoba, omezený přístup k pestré stravě, nemoci i závislost na levných potravinách s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku. Podle údajů OSN nemohlo v roce 2024 přibližně 2,6 miliardy lidí dovolit zdravou stravu. Asi 2,3 miliardy lidí zároveň čelily středně závažné nebo vážné potravinové nejistotě, tedy nejistému přístupu k dostatečnému a výživnému jídlu.
Nedostatek živin se může projevit nenápadně
První příznaky často nejsou specifické. Patřit k nim může únava, horší soustředění, bledost, častější infekce nebo pomalejší zotavování. U dětí může dlouhodobý nedostatek živin zpomalovat růst a vývoj, aniž by okolí okamžitě rozpoznalo jeho příčinu. WHO uvádí, že chudokrevností trpí přibližně 605 milionů žen v reprodukčním věku. Nejčastěji souvisí s nedostatkem železa, může ji však způsobit také nedostatek jiných mikroživin nebo nemoc.
Důsledky se liší podle toho, která látka organismu chybí. Nedostatek železa může vést k chudokrevnosti a zhoršovat fyzickou výkonnost. Nízký příjem jódu ohrožuje činnost štítné žlázy a u dětí může zasáhnout do vývoje nervové soustavy. Nedostatek vitaminu A zvyšuje riziko poruch zraku a infekcí. Nejzranitelnější bývají malé děti, těhotné ženy a lidé žijící v chudobě nebo v oblastech postižených konflikty a klimatickými otřesy.
Globální problém se přitom neomezuje jen na země s nízkými příjmy. WHO upozorňuje, že všechny formy podvýživy se vyskytují ve všech regionech světa. Vedle nedostatku živin roste také počet lidí s nadváhou a obezitou, často v důsledku stravy, která je energeticky vydatná, ale nutričně chudá. Vzniká tak dvojí zátěž: v jedné domácnosti nebo komunitě mohou současně žít lidé trpící nedostatkem živin a lidé ohrožení nemocemi spojenými s nadměrným příjmem kalorií.
Podle nejnovějších společných odhadů WHO, UNICEF a Světové banky trpělo v roce 2024 zakrnělým růstem 150,2 milionu dětí do pěti let, 42,8 milionu dětí akutní podvýživou a 35,5 milionu dětí nadváhou. Mezinárodní organizace proto zdůrazňují význam pestré stravy, obohacování potravin, doplňků pro ohrožené skupiny a včasného vyšetření. Samotná tělesná hmotnost podle nich nestačí k posouzení výživového stavu; rozhodující může být také složení jídelníčku, zdravotní stav a laboratorní výsledky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.