Odvolaný ukrajinský ministr obrany Mykhailo Fedorov vyzval k uspořádání voleb i v době pokračující války s Ruskem. Podle agentury Associated Press uvedl, že Ukrajina čelí krizi vládnutí a musí hledat právní a bezpečný způsob, jak občanům umožnit rozhodnout o dalším směřování země. Jeho vystoupení představuje nejpřímější politickou výzvu prezidentu Volodymyru Zelenskému od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022.
Fedorov nevyzval přímo k Zelenského odstoupení ani neoznámil vlastní kandidaturu. Požadavek na volby během války však zpochybňuje dosavadní postoj prezidentské kanceláře, která jejich konání podmiňuje především ukončením bojů nebo zavedením dostatečných bezpečnostních záruk. Prezident podle dřívějších vyjádření připouští hlasování až po vytvoření podmínek, které by umožnily účast vojáků, uprchlíků i obyvatel oblastí zasažených válkou.
Ukrajinské právo v současnosti konání voleb za stanného práva zakazuje. Stanné právo platí v zemi od 24. února 2022 a jeho prodlužování schvaluje ukrajinský parlament, Nejvyšší rada. Právě parlamentní pracovní skupina v květnu 2026 dospěla ke shodě, že volby za nynějších podmínek nejsou možné. Jako hlavní překážky uvedla bezpečnostní rizika, okupovaná území, miliony Ukrajinců žijících v zahraničí a praktické potíže s organizací hlasování.
Odvolání z čela obrany
Fedorov přišel o funkci ministra obrany v červenci 2026 při rozsáhlé změně ukrajinské vlády. Ve funkci strávil přibližně půl roku. Předtím působil jako ministr digitální transformace a byl spojován s rozvojem ukrajinských technologických a dronových programů. Po jeho odvolání se v Kyjevě a dalších městech konaly demonstrace, jejichž účastníci požadovali jeho návrat do čela ministerstva a kritizovali prezidentovo rozhodnutí.
Zelenskyj uvedl, že Fedorov má zůstat součástí jeho týmu, a nabídl mu jinou vládní funkci zaměřenou na vojenské inovace. Fedorov nabídku odmítl a podle agentury AP trval na tom, že jeho případný návrat do vlády by měl souviset pouze s funkcí ministra obrany. Jeho odchod tak přerostl v otevřený spor o řízení armády, fungování vlády a odpovědnost nejvyššího ukrajinského vedení.
Výzva k volbám přichází v době, kdy se v Ukrajině znovu diskutuje o politické legitimitě institucí, jejichž mandáty pokračují kvůli válečnému stavu. Ústava stanoví, že v případě vypršení mandátu Nejvyšší rady během stanného nebo mimořádného stavu její pravomoci pokračují až do prvního zasedání nově zvoleného parlamentu po jeho skončení. Podobná ustanovení mají zajistit kontinuitu státní moci, neřeší však politické spory o podobu poválečného uspořádání.
Fedorovův návrh proto nyní neznamená vyhlášení voleb ani bezprostřední změnu zákona. Otevírá ale otázku, zda by se měly připravovat už během války, případně zda by parlament měl přijmout zvláštní pravidla pro jejich konání. Vedení země dlouhodobě upozorňuje, že hlasování během bojů by mohlo být nerovné a bezpečnostně obtížně proveditelné. Fedorov naopak tvrdí, že délka války sama o sobě nesmí vést k trvalému odkládání politického rozhodování občanů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.