České domácnosti mají velkou část svého majetku uloženou v nemovitostech. Podle Marka Benčata z Penta Bank může podíl nemovitostí v majetku dosahovat až 80 procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil, že taková koncentrace představuje slabinu českých domácností, protože jejich finanční situace je výrazně závislá na vývoji cen bydlení a na schopnosti splácet úvěry.
Podíl nemovitostí potvrzují i dostupná statistická data. Podle šetření Finanční situace domácností, které připravují Český statistický úřad a Česká národní banka, tvořila v roce 2021 nefinanční aktiva zhruba 88 procent celkového majetku domácností. Patří mezi ně především nemovitosti, ale také například dopravní prostředky a cennosti. Finanční aktiva představovala přibližně 12 procent.
Majetek v bytech, méně peněz na trzích
Výzkum institutu IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR z roku 2026 ukazuje, že primární nemovitost, tedy bydlení, ve kterém domácnost žije, má v Česku významnou váhu už u domácností ve střední části majetkového rozdělení. V zemích jako Německo, Rakousko nebo Francie se podle studie podíl nemovitosti v majetku domácností zvyšuje výrazněji až u vyšších majetkových skupin. České domácnosti naopak drží menší část majetku ve finančních aktivech, například v akciích, fondech nebo dluhopisech.
Česká národní banka ve své analýze upozorňuje, že pro většinu domácností je bydlení dominantní složkou majetku. Současně ale uvádí, že objem finančních investic u vysokopříjmových skupin v posledních letech roste. Celková finanční aktiva domácností dosáhla v roce 2025 téměř 12 bilionů korun. Do této částky se započítávají například vklady, penzijní úspory, cenné papíry a další finanční nástroje.
Koncentrace majetku do nemovitostí může být problémem hlavně ve chvíli, kdy domácnost potřebuje rychle získat peníze. Byt nebo dům je sice významné aktivum, jeho prodej ale trvá déle než výběr peněz z účtu nebo prodej obchodovaných cenných papírů. Hodnota nemovitosti navíc není jistá a může klesnout v období slabší poptávky, vyšších úrokových sazeb nebo zhoršení ekonomické situace.
Rizika firemních dluhopisů
Na potřebu širšího rozložení úspor upozorňuje také vývoj na trhu korporátních dluhopisů. Podle údajů citovaných v analýze České národní banky a iniciativy Druhá ekonomická transformace byly od roku 2012 do první poloviny roku 2025 vydány podnikové dluhopisy s deklarovanou maximální hodnotou emisí 538 miliard korun. Korporátní dluhopis je závazek firmy vůči investorovi, nikoli bankovní vklad, a při úpadku emitenta může investor přijít o část nebo všechny vložené peníze.
ČNB dlouhodobě upozorňuje, že schválení prospektu neznamená garanci návratnosti investice. Pro domácnosti proto zůstává klíčové posuzovat nejen nabízený výnos, ale také finanční kondici emitenta, zajištění dluhopisu a možnost jeho prodeje před splatností. Podle ČSÚ se přitom ceny bytů v Česku v roce 2025 v průměru pohybovaly na 72 410 korunách za metr čtvereční, v Praze činil průměr 131 520 korun. Vývoj hodnoty nemovitostí tak významně ovlivňuje celkové bohatství domácností i jejich schopnost financovat další životní výdaje.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.