Energetická skupina ČEZ zvýšila výhled očištěného čistého zisku pro celý letošní rok na 31 až 35 miliard korun. Dosud očekávala 30 až 34 miliard Kč. Současně zvedla odhad provozního zisku EBITDA na 109 až 114 miliard korun z dříve uváděného pásma 107 až 112 miliard. EBITDA je zisk před odpisy, úroky a daněmi a používá se pro srovnání běžné provozní výkonnosti firem. Vyplývá to z neauditovaných pololetních výsledků, které ČEZ zveřejnil 11. srpna.
Čistý zisk Skupiny ČEZ za první pololetí meziročně vzrostl o deset procent na 18,1 miliardy korun. Očištěný čistý zisk, který firma označuje za rozhodný pro návrh dividendy, dosáhl 17,8 miliardy Kč a proti stejnému období loňska se zvýšil o sedm procent. Provozní výnosy naopak meziročně klesly o pět procent na 159,7 miliardy korun a EBITDA se snížila o 20 procent na 59 miliard Kč.
Růst čistého zisku při slabším provozním výsledku souvisel především s ukončením daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Podle výsledkové zprávy ČEZ se daň z příjmů meziročně snížila o 17,6 miliardy korun hlavně právě kvůli skončení tohoto mimořádného zdanění. Nižší EBITDA naopak odrážela zejména pokles realizačních cen vyrobené elektřiny, tedy cen, za které skupina svou produkci prodává, a také slabší výsledek obchodování s komoditami.
Vyšší výroba z plynu i stabilnější provoz jádra
Celková výroba elektřiny Skupiny ČEZ se v prvních šesti měsících roku zvýšila o jedno procento na 26,1 TWh. Výsledky podpořilo především silnější druhé čtvrtletí a vyšší nasazení klasických elektráren v reakci na situaci na energetických trzích. Produkce z jaderných elektráren meziročně klesla méně, než firma původně předpokládala, protože se jí podařilo zkrátit plánované odstávky v Dukovanech. ČEZ zároveň uvádí bezporuchový provoz obou jaderných elektráren.
Výrazně má letos vzrůst výroba v paroplynové elektrárně Počerady. ČEZ pro celý rok předpokládá výrobu elektřiny ze zemního plynu 3,6 TWh, zatímco v roce 2025 činila 1,9 TWh. Jde o nárůst o 87 procent. Podle výsledkové zprávy stojí za vyšší produkcí v Počeradech zejména kratší plánovaná odstávka, v pololetí pak také příznivé tržní ceny elektřiny a plynu. Paroplynový zdroj v Počeradech má instalovaný výkon 838 MW a patří mezi největší plynové elektrárny v Česku.
Ke zvýšení celoročního výhledu přispělo kromě vyššího objemu jaderné výroby i zlepšení hospodaření distribučního segmentu a vyšší realizační ceny výroby elektřiny. ČEZ je spojuje s pokračující krizí v Perském zálivu, která podle firmy zvýšila tržní ceny energetických komodit. V opačném směru na výsledky působil nižší zisk z obchodování s komoditami a horší očekávání u skupiny Elevion, která se zaměřuje na energetické služby.
Distribuce elektřiny v síti ČEZ Distribuce v prvním pololetí meziročně vzrostla o tři procenta na 17,8 TWh. Distribuce plynu na území skupiny GasNet se zvýšila o osm procent na 36,8 TWh. Tři procentní body růstu firma připsala chladnějšímu počasí, dalších pět procent akvizici společnosti Gas Distribution. Investice Skupiny ČEZ dosáhly v prvním pololetí 30,2 miliardy korun, meziročně o 30 procent více. Směřovaly hlavně do bezemisních zdrojů, posílení a modernizace distribučních sítí a přípravy energetických projektů. Zdrojem údajů jsou výsledková zpráva ČEZ za první pololetí roku 2026 a informace společnosti pro investory.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.