Pravidelné vycházení schodů bylo ve velké souhrnné analýze spojeno s nižším rizikem úmrtí na nemoci srdce a cév i s nižší celkovou úmrtností. Lidé, kteří schody používali častěji, měli ve srovnání s těmi, kdo je využívali zřídka, o 39 % nižší relativní riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin a o 24 % nižší relativní riziko úmrtí ze všech příčin.
Studii zveřejnil časopis American Journal of Cardiovascular Drugs. Její autoři z University of East Anglia a Norfolk and Norwich University Hospital hodnotili dosavadní výzkumy o vztahu mezi chůzí po schodech a zdravím srdce. Nešlo tedy o nový experiment, v němž by účastníky rozdělili na skupiny používající schody a výtah, ale o systematický přehled a metaanalýzu. Metaanalýza je postup, který statisticky spojuje výsledky více nezávislých studií, aby umožnil přesnější odhad sledované souvislosti.
Výzkumníci nejprve prověřili téměř 1900 odborných prací. Do konečného vyhodnocení zařadili devět studií s více než 480 000 účastníky. Lidé v těchto souborech byli ve věku 35 až 84 let, ženy tvořily 53 % skupiny. Část účastníků byla při zařazení zdravá, část již měla v anamnéze srdeční potíže. Medián doby sledování, tedy prostřední hodnota délky, po kterou byli lidé pozorováni, činil 14 let.
Kromě úmrtnosti se častější chůze po schodech pojila také s nižším výskytem některých závažných kardiovaskulárních příhod. Autoři uvádějí infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a srdeční selhání. Z dostupných výsledků však nevyplývá jediný univerzální počet pater či schodů, který by měl stejný účinek pro všechny. Jedna z větších kohortových studií zařazených do širšího okruhu důkazů naznačila příznivější výsledky při zhruba šesti výstupech schodů denně, optimální množství ale podle autorů zůstává předmětem dalšího výzkumu.
Souvislost není důkaz příčiny
Zjištěné rozdíly nelze vykládat tak, že samotný výstup po schodech s jistotou způsobil nižší úmrtnost. Do podobných observačních studií mohou zasahovat i jiné okolnosti. Lidé, kteří bez obtíží volí schody, se mohou od ostatních lišit například celkovou kondicí, pohybovými návyky, zdravotním stavem nebo možnostmi pohybu v každodenním prostředí. Statistické úpravy v jednotlivých studiích mohou část těchto rozdílů zohlednit, nemohou však zcela vyloučit, že část souvislosti vysvětlují právě takové faktory.
Podobný obraz přinesla prospektivní studie publikovaná v roce 2023 v časopise Atherosclerosis, která pracovala s daty 458 860 dospělých z UK Biobank. Po mediánu 12,5 roku sledování bylo zaznamenáno 39 043 případů aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, tedy nemocí souvisejících s ukládáním tukových plátů v tepnách. Ve srovnání s lidmi, kteří neuváděli žádné denní výstupy, bylo šest až deset výstupů za den spojeno s o 16 % nižším relativním rizikem těchto onemocnění. Při 11 až 15 výstupech denně činil rozdíl 22 %.
Nová metaanalýza tak rozšiřuje dosavadní poznatky o každodenním pohybu, ale nepředstavuje návod k léčbě srdečních onemocnění. Schody navíc nemusí být vhodnou volbou pro každého, zejména při omezené pohyblivosti nebo potížích s klouby. Autoři proto poukazují na potřebu studií, které by pohyb měřily přesněji, například pomocí nositelných zařízení, a lépe určily množství zátěže vhodné pro různé skupiny lidí.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.