Čínská technologická společnost Zhipu AI uvedla nový model umělé inteligence GLM-5.3-Flash. Firma tvrdí, že jeho provoz zajišťuje výhradně více než 100 000 čipů vyrobených v Číně. Model tak představuje jeden z nejvýraznějších příkladů, že tamní AI laboratoře dokážou ve velkém nasadit domácí hardware navzdory americkým omezením vývozu pokročilých čipů.
Informaci zveřejnil mimo jiné čínský deník Global Times, který uvedl, že nový systém je prvním nativně multimodálním modelem řady GLM-5. To znamená, že kromě textu dokáže pracovat také s dalšími typy vstupů, například s obrazem. Model má celkem 320 miliard parametrů, z nichž je při konkrétním úkolu aktivních zhruba 18 miliard. Tento princip, známý jako mixture of experts, umožňuje snížit výpočetní náročnost tím, že se při každém dotazu nevyužívá celý model. ([globaltimes.cn](https://www.globaltimes.cn/page/202608/1369157.shtml))
Zhipu AI uvádí, že GLM-5.3-Flash podporuje kontextové okno o velikosti jednoho milionu tokenů. Token je základní jednotka textu, se kterou model pracuje; rozsáhlé kontextové okno umožňuje zpracovat například dlouhé dokumenty nebo rozsáhlé programové projekty. Vývojáři současně použili kombinaci řídké a lineární pozornosti, tedy technik, které mají omezit náklady při práci s dlouhými vstupy.
V hodnocení Artificial Analysis Intelligence Index získal model 57 bodů, což podle údajů zveřejněných firmou odpovídá výsledku modelu Claude Opus 4.8 od americké společnosti Anthropic. Zhipu AI nový systém nabízí za 0,15 dolaru za milion vstupních tokenů a 0,50 dolaru za milion výstupních tokenů. Firma tvrdí, že jde přibližně o desetinu ceny vlastního modelu GLM-5.3 a zhruba o čtyřicetinu ceny Claude Opus 4.8. Nezávislé srovnání zároveň ukazuje, že GLM-5.3-Flash je rychlostí generování pod mediánem sledovaných modelů, přesto má díky nízké ceně zajímavé postavení zejména pro dávkové zpracování úloh. ([globaltimes.cn](https://www.globaltimes.cn/page/202608/1369157.shtml))
Ještě před oficiálním představením byl systém anonymně testován pod označením Ox Alpha na platformách OpenRouter a OpenCode. Podle informací citovaných Global Times zaznamenal během testování více než 60 bilionů tokenů provozu a veškeré požadavky měly být obsluhovány na domácích čipech. Samotné tvrzení o výkonu infrastruktury pochází od Zhipu AI a není nezávislým auditem; potvrzuje ale, že čínské firmy se snaží domácí akcelerátory nasadit nejen pro vývoj, ale i pro komerční provoz modelů. ([globaltimes.cn](https://www.globaltimes.cn/page/202608/1369157.shtml))
Vývoj zapadá do širšího přesunu čínského trhu k domácím dodavatelům. Podle agentury AP měla Nvidia v roce 2025 na čínském trhu s AI čipy podíl kolem 40 procent, přibližně stejně jako Huawei. Analytická společnost Bernstein letos očekávala pokles podílu Nvidie zhruba na osm procent, zatímco Huawei by mohl dosáhnout přibližně 50 procent. Čína přitom podle AP stále zaostává za nejvyspělejšími produkty Nvidie a její AI laboratoře se při některých tréninkových úlohách bez amerických čipů neobejdou. ([apnews.com](https://apnews.com/article/1ae6228c4928ddbb43f984e9b38f49dd))
Zhipu AI, známá také pod mezinárodním názvem Z.ai, současně buduje rozsáhlou výpočetní infrastrukturu. Podle zprávy citované serverem Tom’s Hardware dokončila datové centrum s příkonem až jeden gigawatt, které má být vybaveno výhradně čínskými čipy. Výkon domácích akcelerátorů na jednotku spotřebované energie však podle stejného zdroje zaostává za nejnovějšími čipy Nvidia. Výhodou čínské strategie proto není pouze technologická úroveň jednotlivých komponent, ale také jejich dostupnost, státní podpora a možnost vyvíjet software přímo pro domácí hardware. ([tomshardware.com](https://www.tomshardware.com/tech-industry/artificial-intelligence/z-ai-powers-up-1gw-ai-data-center-built-entirely-on-chinese-chips))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.