Pravidelný pohyb podle nové studie nemění pouze srdeční sval a cévy, ale také nervovou soustavu, která činnost srdce řídí. U potkanů po deseti týdnech mírně intenzivního aerobního tréninku vědci zaznamenali výrazné strukturální změny v takzvaných hvězdicovitých gangliích. Jde o párové shluky nervových buněk v dolní části krku a horní části hrudníku, které patří k sympatickému nervovému systému a pomáhají regulovat srdeční frekvenci a další funkce srdce.
Výzkum vedli vědci z University of Bristol ve spolupráci s University College London, University of São Paulo a Federal University of São Paulo. Výsledky zveřejnil časopis Autonomic Neuroscience: Basic and Clinical ve studii nazvané „Asymmetric neuroplasticity in stellate ganglia: Unveiling side-specific adaptations to aerobic exercise“.
Výzkumníci zkoumali levou a pravou nervovou uzlinu u trénovaných a netrénovaných potkanů. Pomocí stereologie, tedy trojrozměrné metody umožňující odhadovat počet, velikost a prostorové uspořádání buněk v tkáni, porovnávali počet nervových buněk, jejich objem i celkovou velikost ganglií. U trénovaných zvířat obsahovala pravá uzlina přibližně čtyřikrát více neuronů než levá. U netrénovaných potkanů se tak výrazná rozdílnost mezi stranami neprojevila.
Rozdíly se týkaly také velikosti jednotlivých neuronů. Na levé straně se jejich velikost zvýšila zhruba 1,8krát, zatímco na pravé straně byly neurony přibližně 1,2krát menší než u netrénovaných zvířat. Celkový objem ganglií se po tréninku rovněž změnil, a to odlišně podle strany těla. Studie tak popisuje nikoli jednotnou reakci nervové soustavy na pohyb, ale její výrazně asymetrickou přestavbu.
Samotná práce však neprokázala, jak se tyto anatomické změny promítají do činnosti srdce. Autoři například nezjistili, zda změněné uzliny přímo ovlivňují srdeční rytmus, reakci na zátěž nebo náchylnost k poruchám rytmu. Výsledky navíc pocházejí z pokusu na potkanech a nelze je bez dalšího přenášet na člověka. Zvířata měla po tréninku nižší srdeční frekvenci, rozdíl v krevním tlaku se ale podle dostupných údajů neprojevil.
Hvězdicovitá ganglia jsou zajímavá také z klinického hlediska. Nadměrná aktivita sympatických nervů se podílí na některých poruchách srdečního rytmu a lékaři na tyto nervové struktury někdy cílí například nervovými blokádami nebo denervací, tedy přerušením vybraných nervových spojení. Zjištění, že levá a pravá strana se mohou přizpůsobovat rozdílně, by v budoucnu mohlo pomoci při výzkumu přesnějších postupů. Studie sama ale žádnou novou léčbu nenavrhuje.
Další výzkum má ověřit, jak strukturální přestavba souvisí s funkcí srdce v klidu a při fyzické zátěži. Vědci chtějí také zjistit, zda se podobný vzorec objeví u dalších živočišných druhů a případně u lidí. Teprve takové studie ukážou, zda jde o obecný mechanismus, nebo o změnu specifickou pro použitý zvířecí model.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.