V ghanské Akkře vyrábějí specializovaní truhláři rakve, které mají podobu předmětů spojených se životem zesnulého. V jejich dílnách vznikají například kytary, boty nebo mikrofony. Řemeslníci dřevěné konstrukce brousí, natírají a dokončují tak, aby mohly při pohřbu připomínat povolání, zájmy či osobní vášně zemřelého. Uvedla to ve své videoreportáži z 3. září 2026 agentura Euronews.
Tradice je nejvíce spojována s komunitami Ga žijícími v okolí Akkry, hlavního města Ghany. Rodiny si podle místních výrobců vybírají tvar rakve podle toho, čemu se jejich blízký věnoval nebo co měl rád. Hudebník může být pohřben v rakvi ve tvaru nástroje, zpěvák v podobě mikrofonu a člověk spojený s módou či obuví v replice boty.
Výrobci tyto schránky označují jako oslavu života, nikoli pouze jako praktický předmět určený k pohřbení. Podoba rakve podle nich vychází z představy, že člověk v posmrtném životě pokračuje v tom, čemu se věnoval za života. Proto mohou mít rakve podobu také ryby, letadla, automobilu, lodi nebo lahve. Význam konkrétního tvaru se odvíjí od příběhu daného člověka a od přání jeho rodiny.
V jazyce Ga se těmto rakvím říká abebuu adekai, což se překládá jako „schránky přísloví“. Název odkazuje na jejich symbolickou funkci: prostřednictvím tvaru mají sdělit něco o osobnosti, postavení nebo životní dráze zesnulého. Pohřeb se tak stává nejen rozloučením, ale také veřejným připomenutím jeho identity.
Za zakladatele moderní podoby této tradice je zpravidla považován ghanský řezbář Seth Kane Kwei, známý také jako Kane Kwei. Podle Smithsonianova Národního muzea afrického umění tuto formu v 50. letech 20. století rozvinul a zpopularizoval v akkřecké čtvrti Teshie. Jeho dílnou prošel také Paa Joe, který se později stal jedním z nejznámějších výrobců těchto rakví. Po desetiletí se na jejich tvorbě podílely další generace řemeslníků.
Rakve se vyrábějí především pro skutečné pohřby, některé se však dostaly také do muzeí a galerií mimo Ghanu. Podle agentury AP začali fantasy rakve vnímat jako umělecká díla také sběratelé a kulturní instituce. Dílny v Akkře tak slouží současně místním rodinám i zájemcům o ghanské řezbářství a současné africké umění. Přesto zůstává hlavním smyslem těchto barevných a pracně zdobených objektů osobní rozloučení s člověkem, jehož život mají symbolicky vyprávět.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.