Malajsijská politika neangažovanosti čelí novým zkouškám. Premiér Anwar Ibrahim v posledních týdnech komentoval postavení Tchaj-wanu i plánované či rozšiřované vojenské kapacity Spojených států a Filipín poblíž ostrova Balabac. Ten leží nedaleko malajsijského státu Sabah, na který si dlouhodobě činí nárok také Filipíny. Výroky vyvolaly debatu o tom, zda Kuala Lumpur pouze důrazně hájí vlastní bezpečnostní zájmy, nebo se v soupeření velmocí začíná přiklánět k Pekingu.
Anwar v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra v srpnu uvedl, že Tchaj-wan považuje za součást Číny. Zároveň naznačil, že případné použití síly ze strany Pekingu nelze posuzovat odděleně od otázky čínské územní integrity. Tchajwanské ministerstvo zahraničí jeho vyjádření odmítlo a obvinilo malajsijského premiéra, že jednostranně podporuje čínský výklad situace. Podle Tchaj-peje by taková prohlášení mohla poškodit důvěru tchajwanských firem v investice v Malajsii.
Čína naopak Anwarovy výroky uvítala. Peking dlouhodobě prosazuje politiku jedné Číny a označuje Tchaj-wan za součást svého území. Malajsie tuto politiku oficiálně uznává, současně však udržuje s Tchaj-wanem obchodní a společenské kontakty. Premiérovo veřejné zdůraznění čínského stanoviska proto podle analytiků představuje citlivější formulaci dosavadní diplomatické pozice, nikoli automaticky oznámení o změně vztahů se Spojenými státy.
Bezpečnostní obavy kolem Sabahu
Druhou spornou otázkou je americká vojenská spolupráce s Filipínami v oblasti Balabacu. Ostrov se nachází u severního okraje malajsijského Sabahu, jehož status je předmětem dlouhodobého filipínského nároku. Anwar při vystoupení v červenci zmínil obavy z vojenského zařízení v blízkosti malajsijských hranic. Později uvedl, že Kuala Lumpur své výhrady konzultoval se Spojenými státy a že Washington podle malajsijského premiéra nemá námitky proti tomu, aby Malajsie pokračovala v nákupu amerických zbraní.
Otázka Balabacu tak podle zpravodajského serveru Deutsche Welle souvisí méně s podporou Číny než s ochranou územní svrchovanosti a citlivostí otázky Sabahu. Malajsie se obává, že rostoucí přítomnost velmocí v okolí může zhoršit bezpečnostní situaci v regionu a vtáhnout ji do případného konfliktu v Jihočínském moři nebo kolem Tchaj-wanu.
Anwar opakovaně tvrdí, že malajsijská zahraniční politika zůstane nezávislá, aktivní a neangažovaná. Na červencovém zasedání Asia-Pacific Roundtable prohlásil, že země nechce stát na straně jedné mocnosti proti druhé a bude spolupracovat s Čínou, Spojenými státy i dalšími partnery. Malajsie zároveň prosazuje řešení regionálních sporů jednáním, prostřednictvím Sdružení národů jihovýchodní Asie, známého jako ASEAN, a v souladu s mezinárodním právem.
Rovnováha je pro Kuala Lumpur důležitá také z hospodářských důvodů. Čína patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům Malajsie, zatímco Spojené státy jsou důležitým zdrojem investic, technologií a bezpečnostní spolupráce. Malajsijské ministerstvo obrany v červnu zdůraznilo, že země zůstává neutrální, přestože rozvíjí vztahy s Washingtonem. Podle analýzy amerického National Bureau of Asian Research proto současný kurz spíše pokračuje v dlouhodobém pragmatismu Malajsie: chránit vlastní zájmy, zachovat prostor pro rozhodování a současně nepřerušit vztahy s žádnou z hlavních mocností.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.